Karel Svoboda
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Karel Svoboda | |
---|---|
Karel Svoboda s přáteli – 1969, Atény (vlevo) | |
Základní informace | |
Narození | 19. prosince 1938 Praha |
Úmrtí | 28. ledna 2007 (ve věku 68 let) Jevany |
Příčina úmrtí | sebevražda zastřelením |
Místo pohřbení | hřbitov v Aldašíně Aldašín |
Žánry | estráda |
Povolání | hudební skladatel, autor písní, skladatel filmové hudby a hudebník |
Nástroje | klavír |
Aktivní roky | 1963–2007 |
Významná díla | Dracula |
Manžel(ka) | Hana Svobodová (1969–1993) Vendula Pizingerová (1995–2007) |
Děti | Jana Wallace-Svobodová (* 1971) Petr Svoboda (* 1980) Klára Svobodová (1996-2000) Jakub Svoboda (* 2005) |
Příbuzní | Jiří Svoboda (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Svoboda (19. prosince 1938 Praha – 28. ledna 2007 Jevany) byl český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.
Už od dětství se učil hrát na klavír, vystudoval střední školu a začal studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Později se živil jako úspěšný hudební skladatel.
V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1969 se oženil se svou první ženou Hanou, ta zemřela na rakovinu v roce 1993. V roce 1995 se oženil s Václavou Horovou. Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.
Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily v Jevanech. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.[1][2]
Je pochován na hřbitově u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan.[3]
Jeho bratr byl Jiří Svoboda (1945–2004), který byl také hudebním skladatelem.
Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se jeho kariéra rozjela i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.
Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který měl v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech byli interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepeši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.
I v 90. letech se udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začal psát i svůj první muzikál Dracula.[4]
Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes proslulou filmovou hudbu k pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.
Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za jeho zřejmě nejproslulejší skladbu, později ji převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau, lásko, Ještě, že tě, lásko, mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré znělky České televize.
Síň slávy Akademie populární hudby | |
---|---|
1991 Karel Gott • 1992 Olympic – Petr Janda • 1993 Vladimír Mišík • 1994 Karel Kryl† • 1995 Hana Hegerová • 1996 Jiří Suchý • 1997 Petr Novák† • 1998 Marta Kubišová • 1999 Waldemar Matuška • 2000 Milan Hlavsa† • 2001 Helena Vondráčková • 2002 Michal Tučný† • 2003 Jaromír Nohavica • 2004 Zuzana Navarovᆠ• 2005 Radim Hladík • 2006 Karel Svoboda† • 2007 Karel Černoch† • 2008 Katapult • 2009 Marie Rottrová • 2010 Petr Muk† • 2011 Václav Neckář • 2012 Pavel Bobek • 2013 Petr Hapka • 2014 Hana Zagorová • 2015 Michal Pavlíček • 2016 Věra Špinarovᆠ• 2017 Vladimír Merta • 2018 Michal Prokop • 2019 Jiří Černý • 2020 Robert Křesťan • 2021 Jaroslav Uhlíř • 2022 Zdeněk Svěrák • 2023 Jiří Korn | |
† – in memoriam |