Helicobacter pylori
Helicobacter pylori (název složen ze slov: „helix“–šroubovice, „bacter“–bakterie, „pylorus“–vrátník[1]) je druh mikroaerofilní gramnegativní patogenní bakterie, jež napadá sliznici žaludku. Odhaduje se, že je ve vyspělých zemích touto bakterií infikována více než polovina dospělých po 60 letech věku,[zdroj?] ačkoliv nemusí vždy vyvolat onemocnění. Způsobuje zejména žaludeční vředy,[2] má však zřejmě na svědomí i různé gastritidy, adenokarcinom žaludku či lymfomy mízní tkáně v žaludku.[1]
 Helicobacter pylori | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | bakterie (Bacteria) |
| Kmen | Proteobacteria |
| Třída | Epsilon Proteobacteria |
| Řád | Campylobacterales |
| Čeleď | Helicobacteraceae |
| Rod | Helicobacter |
| Binomické jméno | |
| Helicobacter pylori | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlastnosti
Helicobacter pylori (dřívější označení Campylobacter pylori) má buňky ve tvaru zahnutých tyčinek. Typická je pro žaludeční helikobakterie i produkce ureázy ve velkém množství (enzym neutralizující žaludeční šťávy). Napadá převážně člověka, nejčastěji osoby z chudších poměrů či v rozvojových zemích, ale neplatí to stoprocentně. Přenáší se z člověka na člověka, fekálně–orální cestou.[1]
Patogenita
Způsobuje chronickou gastritidu a vředovou chorobu gastroduodenální.
Terapie
Nejúčinnější se jeví trojkombinace amoxicilin, klaritromycin a inhibitory protonové pumpy.
Výzkum
Výsledky studií in vitro ukazují, že mastné kyseliny, především polynenasycené mastné kyseliny, mají baktericidní účinek proti H. pylori, ale jejich účinky in vivo nebyly prokázány.[3]
Vhodná vakcína proti H. pylori, profylaktické nebo terapeutické, je cílem probíhajícího výzkumu.[4] Murdochův dětský výzkumný ústav pracuje na vývoji vakcíny, která by se namísto proti bakteriím zaměřila na potlačení vyvolaného zánětu vedoucího k přidruženým onemocněním.[5]
Žaludeční organoidy lze použít jako model pro studium patogeneze H. pylori.[6]
Epidemiologie
Odhaduje se, že v roce 2023 budou přibližně dvě třetiny světové populace infikovány H. pylori, který je častější v rozvojových zemích.[7][8] H. pylori je častější v Jižní Americe, subsaharské Africe a na Blízkém východě.[9] Celosvětová prevalence v desetiletí po roce 2010 výrazně poklesla, zejména v Africe.[10]
Zdá se, že věk, ve kterém se člověk nakazí touto bakterií, ovlivňuje patologický výsledek infekce. U osob infikovaných v raném věku se pravděpodobně vyvine intenzivnější zánět, po kterém může následovat atrofická gastritida s vyšším následným rizikem vzniku peptického vředu, rakoviny žaludku nebo obojího. Infekce ve vyšším věku vede k různým změnám v žaludku, které s větší pravděpodobností vedou k vředové chorobě dvanácterníku.[11] Ve všech zemích se infekce běžně vyskytují v raném dětství.[12]
Odkazy
Reference
Literatura
- VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. [s.l.]: Neptun, 2003.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helicobacter pylori na Wikimedia Commons 
Taxon Helicobacter pylori ve Wikidruzích
.jpg){kind=link}