Láhevník ostnitý

• Annona bonplandiana
• Annona cearaensis
• Annona graviola
• Annona macrocarpa
• Annona muricata var. borinquensis
• Annona sericea
• Guanabanus muricatus

Druh pochází pravděpodobně z karibských Antil, Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky. V současnosti se vyskytuje také v Asii, Oceánii a Africe.

Roste přirozeně ve výše položených oblastech kolem 1 000 m n. m., nejvíce v Peru a Bolívii.

Láhevník ostnitý je malý, vzpřímený, ale zároveň i bohatě rozvětvený stálezelený strom. Dosahuje výšky 3–10 metrů. Vyznačuje se hladkou, tmavě hnědou kůrou, která se u starších stromů může měnit ve vrásčitou. Větve mají sametově plstnatý povrch. Obrůstají 3–7 cm širokými a 8–16 centimetrů dlouhými, lesklými, zelenými listy, které se směrem ke špičce zužují.

Strom kvete na jaře po dobu až 6 týdnů. Tmavě hnědé nebo purpurové třílaločné květy vyrůstají po dvou nebo ve větším počtu.

Plod je 20–30 cm dlouhý a připomíná protáhlou šišku. Může vážit až 0,5 kg. Povrch plodu je pokryt měkkými ostny. Nejprve má zelenou barvu, která se po dozrání mění ve žlutozelenou a následně hnědou. Dužina plodu je mírně nakyslá a má krémovou konzistenci. Její chuť připomíná kombinaci jahod s banánem. Semena, která se v dužině nacházejí, jsou jedovatá a před konzumací je nutné je odstranit.

Rostlina byla v Jižní Americe známa již v předkolumbovském období. Domorodci ji užívali jako lék, protože jednotlivé části stromu se údajně vyznačují různými léčivými vlastnostmi. Nejširšího využití se dostalo kůře a listům, z obojího místní obyvatelé připravovali odvary.

Láhevník se zároveň pěstuje kvůli chutným a výživným plodům, označovaným jako gunabana. Ovoce se obvykle konzumuje syrové – buď samotné, nebo v ovocných salátech. Může se použít i jako surovina pro výrobu různých sladkých pokrmů: zmrzliny, marmelády, sladkého pečiva nebo ovocných šťáv a koktejlů. Patří ale mezi hodně citlivé plody, které není možné příliš dlouho uchovávat. Při jejich dopravě je třeba zvýšené opatrnosti, protože se velmi snadno otlačí a následně se rychle kazí.

Toxicita

Annonacin, který je obsažen v semenech, je známý neurotoxin, který může vyvolávat degenerativní onemocnění mozku odpovídající Parkinsonově chorobě.^[2] Akutní toxicita nebyla prokázána.^[3]

Terapeutické využití

V rámci pokusů na zdravých zvířatech byl Isholou a kol. nastíněn možný analgetický a protizánětlivý efekt.^[4]

Při experimentu in vitro v rámci tzv. farmaceutického screeningu byly prokázány i další možné účinky. Problém je, že účinnost in vitro nemusí být, a ve farmaceutickém screeningu je to spíše pravidlem, doprovázena účinností in vivo extraktu, přečištěné látky nebo syntetizované látky.^[5] Jedná se například o následující zjištění:

• Ferreire a kol. prokázali in vitro toxicitu extraktu z A. muricata na parazita ovcí Haemonchus contortus.^[6]
• Vila-Nova a kol. ukázali, že jednotlivé druhy leishmanií se liší citlivostí na látky anonacion a korosolon izolované z A. muricata.^[7]
• Moghadamtousi a kol. ukázali, že extrakt A. muricata aplikovaný na tkáňovou kulturu vybraných buněčných negativně ovlivňuje buněčný cyklus, a tedy některá z látek by mohla být vhodná k dalšímu výzkumu pro případné využití zejména v onkologii.^[8][9]

Použití v tradiční medicíně

Listy a semena se dlouho používaly jako prostředky proti (mj.) parazitům, vysokému krevnímu tlaku a rakovině. Semena jsou podávána jako emetika. Semena i odvary z listů se používají proti vším a květy se používají jako antispazmodikum, pektorálium a ke zmírnění kataru. Listy se používají jako sudoriferum, antispazmodikum, emetikum a jako prostředek k vyvolání spánku, lokálně slouží k hojení ran. Z listů, kořene a kůry se připravuje čaj užívaný pro uklidnění a proti kašli, chřipce a astmatu. V Amazonii se používá ke stabilizaci krevního cukru při cukrovce. ^[10] V Karibiku se věří, že položení listů rostliny na postel pod spící osobu s horečkou do následujícího rána horečku odstraní. Odvary z listů se používají jako obklady proti zánětům a nateklým nohám. Zralý plod má mít antiskorbutické a antiparazitární účinky. Dužina se používá jako obklad proti roztočům z čeledi Trombiculidae. Nezralý usušený plod se používá proti průjmu. Existuje mnoho dalších použití rostliny.^[11]

• LIM, T. K. Edible medicinal and non-medicinal plants.. Dordrecht: Springer, 2012. Dostupné online. ISBN 9789048186617. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu anona ostnitá na Wikimedia Commons