| Jan Rejžek | |
|---|---|
 Jan Rejžek (2019) | |
| Narození | 21. června 1954 (69 let) České Budějovice |
| Povolání | spisovatel, básník, hudební kritik, publicista a překladatel |
| Ocenění | Cena Jana Beneše (2008) účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Partner(ka) | Alena Müllerová[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Rejžek (* 21. června 1954 České Budějovice) je český hudební i filmový kritik a novinář, který vydal dvě básnické sbírky.
V 70. letech přispíval jako sportovní novinář do časopisu Gól, později proslul svými mnohdy nekompromisními kritikami v časopise Melodie (sám uvádí, že ze sta recenzí bylo 70 pozitivních a 30 negativních, ale lidé si prý pamatují jen ty negativní.[2]). Sám Rejžek uvádí, že vzájemná solidarita mezi spolupracovníky časopisu přispěla k tomu, že nikdo z nich nepodepsal tzv. Antichartu.[3]
Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího předního disidenta Václava Havla.[4] Do samizdatových Lidových novin přispíval pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda.[5] Aktivně se zapojil do vzniku petice Několik vět, když získal velké množství podpisů.[5] Patřil mezi kontaktní osoby uvedené na Petici novinářů, která protestovala proti uvěznění Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana.[5]
Po sametové revoluci byl úředníkem v sekci vnitřní politiky v Kanceláři prezidenta republiky, pak tiskovým mluvčím politické strany ODA, pak krátce redaktorem zpravodajství Československé televize, později redaktorem českého vysílání rádia Svobodná Evropa.[4]
Pracoval také pro bývalý Český rozhlas 6, kde připravoval hudební pořad Kaleidoskop a také Kritický klub Jana Rejžka, v němž se s Vladimírem Justem a dalšími hosty kriticky vyjadřoval ke kulturním událostem. Kritický klub byl pokračováním podobného pořadu Katovna, který připravovali s Justem v České televizi. Pořad byl po neshodách s vedením České televize zrušen. Spolupráci s ním v létě 2014 rozvázal i Český rozhlas kvůli vulgaritám vůči jedné z posluchaček.[6] Do ledna 2018 psal pravidelně sloupky do Lidových novin. Od roku 2019 pravidelně publikuje komentáře v deníku E15.
Dne 2. července 2005 komentoval na druhém programu České televize živě přenášený koncert Live 8, ve stejném médiu pak v roce 2009 semifinálové a finálové kolo Eurovision Song Contest v Moskvě. V České televizi také uvádí předávání cen Grammy – s překladatelkou Danou Hábovou.
Ministerstvo obrany ČR jej 6. září 2017 ocenilo za účast ve třetím odboji.[7][8]
Ženatý byl s překladatelkou Helenou Rejžkovou. S dramaturgyní Alenou Müllerovou má syna (rappera Jáchyma Rejžka, vystupujícího pod přezdívkou Churchill); během jejich vztahu se mu s jinou ženou narodila dcera.[9]
Jan Rejžek se stal autorem kontroverzních výroků na adresu některých osob; společným jmenovatelem Rejžkových hodnotově zabarvených vyjádření bývá jejich údajná činnost v době let 1948–1989 pod vládou Komunistické strany Československa. Ze spolupráce s komunistickou státní bezpečností tak obvinil českou herečku a operní divu Soňu Červenou, kterou později soud obvinění zprostil.[10] (Určité) signatáře Charty 77 – bez bližší specifikace které – Rejžek nazývá „hlavními chartistickými zloduchy“.[3] O Miloši Skalkovi uvedl, že „měl stejně měřítka vkusu někde maximálně u San Rema“.[3] Senátorovi Jaromíru Štětinovi vytýkal spolupráci s komunistickou tajnou službou. Štětina Rejžka obvinil, že spolupracuje se zpravodajskou službou BIS na jeho diskreditaci.[11]
Soudní spor vedl se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou, v němž se podstatou procesu stala věta: „Vondráčková za svůj polistopadový comeback zřejmě vděčí tomu, že neztratila kontakty na mafiány, kteří ji v sedmdesátých a osmdesátých letech tlačili do médií.“[12] Spor po několika odvoláních skončil až u Ústavního soudu, který dal za pravdu Rejžkovi a vyvrátil tak, že Vondráčková byla neprávem obviněna. Slovo mafián podle Ústavního soudu není „tvrzením skutečnosti“, ale „hodnotovým úsudkem“.[13][14]
V listopadu 2014 vyvolalo mediální odezvu jeho prohlášení v reakci na úmrtí skladatele Petra Hapky, když uvedl, že to byl „přeceněný kýčař“.[15] Tato slova byla množstvím lidí považována za velmi nevhodná a navíc pronesená v mimořádně nevhodnou dobu.[16] Snesla se na něj vlna kritiky a vysloužil si nálepku „normalizační kritik“. Oponentní intelektuálové dokonce přinesli fámu, že kritiku neunesl a 3. prosince 2014 zemřel.[17] Této zprávy se chytla i některá média, takže ji sám Rejžek musel vyvracet a tvrdit, že nezemřel.[18]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Rejžek na Wikimedia Commons 
.jpg){kind=link}