Členské státy NATO
NATO (anglicky North Atlantic Treaty Organization) je euroatlantický vojenský pakt, který tvoří 32 členských států z Evropy, Severní Ameriky a Asie. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Článek pět smlouvy uvádí, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, považuje se to za útok proti všem členům a ostatní členové pomohou napadenému členu, v případě potřeby i ozbrojenými silami.[1]
.svg)
Z 32 členských zemí se 29 nachází převážně v Evropě, dvě v Severní Americe a jedna v Asii. V letech 1994–1997 vznikla širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, iniciativy Středomořský dialog a Euroatlantické rady partnerství.
Všichni členové mají armádu, s výjimkou Islandu, který nemá typickou armádu (má však pobřežní stráž a malou jednotku civilních specialistů pro operace NATO). Tři z členů NATO jsou jaderné mocnosti (tj. země disponující jaderným arsenálem): Francie, Spojené království a Spojené státy.
V současné době[kdy?] NATO v rámci své politiky rozšíření Open Doors uznává Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, a Ukrajinu jako aspiranty na členství.[2]
Členské státy
| Vlajka | Mapa | Členský stát | Hlavní město | Připojení[3] | Obyvatelstvo | Rozloha[4] |
|---|---|---|---|---|---|---|
 | .svg) | Albánie | Tirana | 1. dubna 2009 | 3 088 385 | 28 748 km2 (11 100 sq mi) |
 | .svg) | Belgie | Brussel | 24. srpna 1949 | 11 778 842 | 30 528 km2 (11 787 sq mi) |
 | .svg) | Bulharsko | Sofie | 29. března 2004 | 6 919 180 | 110 879 km2 (42 811 sq mi) |
 | .svg) | Černá Hora | Podgorica | 5. června 2017 | 607 414 | 13 812 km2 (5 333 sq mi) |
 | .svg) | Česko | Praha | 12. března 1999 | 10 701 777 | 78 867 km2 (30 451 sq mi) |
 | .svg) | Dánsko | Kodaň | 24. srpna 1949 | 5 894 687 | 42 943 km2 (16 580 sq mi)[5] |
 | .svg) | Estonsko | Tallinn | 29. března 2004 | 1 220 042 | 45 228 km2 (17 463 sq mi) |
 | .svg) | Finsko | Helsinky | 4. dubna 2023 | 5 566 000 | 338 455 km2 (130 678 sq mi) |
 | .svg) | Francie | Paříž | 24. srpna 1949 | 68 084 217 | 643 427 km2 (248 429 sq mi) |
 | .svg) | Chorvatsko | Zághřeb | 1. dubna 2009 | 4 208 973 | 56 594 km2 (21 851 sq mi) |
 | .svg) | Island | Reykjavík | 24. srpna 1949 | 354 234 | 103 000 km2 (39 769 sq mi) |
 | .svg) | Itálie | Řím | 24. srpna 1949 | 62 390 364 | 301 340 km2 (116 348 sq mi) |
 | .svg) | Kanada | Ottawa | 24. srpna 1949 | 37 943 231 | 9 984 670 km2 (3 855 103 sq mi) |
 | .svg) | Litva | Vilnius | 29. března 2004 | 2 711 566 | 65 300 km2 (25 212 sq mi) |
 | .svg) | Lotyšsko | Riga | 29. března 2004 | 1 862 687 | 64 589 km2 (24 938 sq mi) |
 | .svg) | Lucembursko | Lucemburk | 24. srpna 1949 | 639 589 | 2 586 km2 (998 sq mi) |
 | .svg) | Maďarsko | Budapešť | 12. března 1999 | 9 728 337 | 93 028 km2 (35 918 sq mi) |
 | .svg) | Německo | Berlín | 8. května 1955 | 79 903 481 | 357 022 km2 (137 847 sq mi) |
 | .svg) | Nizozemsko | Amsterdam | 24. srpna 1949 | 17 337 403 | 41 543 km2 (16 040 sq mi) |
 | .svg) | Norsko | Oslo | 24. srpna 1949 | 5 509 591 | 323 802 km2 (125 021 sq mi) |
 | .svg) | Polsko | Varšava | 12. března 1999 | 38 185 913 | 312 685 km2 (120 728 sq mi) |
 | .svg) | Portugalsko | Lisabon | 24. srpna 1949 | 10 263 850 | 92 090 km2 (35 556 sq mi) |
 | .svg) | Rumunsko | Bukurešť | 29. března 2004 | 21 230 362 | 238 391 km2 (92 043 sq mi) |
 | .svg) | Řecko | Athény | 18. února 1952 | 10 569 703 | 131 957 km2 (50 949 sq mi) |
 | .svg) | Severní Makedonie | Skopje | 27. března 2020 | 2 128 262 | 25 713 km2 (9 928 sq mi) |
 | .svg) | Slovensko | Bratislava | 29. března 2004 | 5 436 066 | 49 035 km2 (18 933 sq mi) |
 | .svg) | Slovinsko | Lublaň | 29. března 2004 | 2 102 106 | 20 273 km2 (7 827 sq mi) |
 | .svg) | Spojené království | Londýn | 24. srpna 1949 | 67 081 000 | 243 610 km2 (94 058 sq mi) |
 | .svg) | Spojené státy americké | Washington, D.C. | 24. srpna 1949 | 334 998 398 | 9 833 520 km2 (3 796 743 sq mi) |
 | .svg) | Španělsko | Madrid | 30. května 1982 | 47 260 584 | 505 370 km2 (195 124 sq mi) |
 | .svg) | Švédsko | Stockholm | 7. března 2024 | 10 551 707 | 447 425 km2 (172 752 sq mi) |
 | .svg) | Turecko | Ankara | 18. února 1952 | 82 482 383 | 783 562 km2 (302 535 sq mi) |
Speciální opatření
Tři skandinávské země, Dánsko, Island a Norsko, které vstoupily do NATO jako zakládající členové, se rozhodly omezit svou účast ve třech oblastech: na jejich území nebudou žádné stálé mírové základny, žádné jaderné hlavice a žádná vojenská aktivita spojenců (pokud nebudou pozváni). Dánsko však povolilo americkému letectvu udržovat stávající základnu Thule v Grónsku.[6]
Od poloviny 60. do poloviny 90. let 20. století Francie prosazovala vojenskou strategii nezávislosti na NATO v rámci politiky označované jako „gaullo-mitterrandismus“.[7] Nicolas Sarkozy v roce 2009 vyjednal návrat Francie do integrovaného vojenského velení a Výboru pro obranné plánování, přičemž tento výbor byl následujícího roku zrušen.
Vojenský personál
Následující seznam je sestaven na základě publikace The Military Balance, kterou každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.
| Vlajka | Stát | Aktivní vojsko | Vojsko v záloze | Paramilitantní jednotka | Celkově | Na 1000 obyvatel (celkem) | Na 1000 obyvatel (aktivní) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | Albánie | 7 500 | 0 | 500 | 8 000 | 2,6 | 2,4 |
 | Belgie | 24 450 | 5 900 | 0 | 30 350 | 2,6 | 2,1 |
 | Bulharsko | 36 950 | 3 000 | 0 | 39 950 | 5,8 | 5,3 |
 | Černá Hora | 2 350 | 2 800 | 10 100 | 15 250 | 25,1 | 3,9 |
 | Česko | 27 000 | 4 000 | 0 | 31 000 | 3,0 | 2,6 |
 | Dánsko | 15 400 | 44 200 | 0 | 59 600 | 10,1 | 2,6 |
 | Estonsko | 7 200 | 17 500 | 15 800 | 40 500 | 33,2 | 5,9 |
 | Francie | 203 250 | 41 050 | 100 500 | 344 800 | 5,1 | 3 |
 | Chorvatsko | 16 700 | 21 000 | 3 000 | 40 700 | 9,7 | 4 |
 | Island | 0 | 250 | 250 | 500 | 1,4 | 0 |
 | Itálie | 161 550 | 17 900 | 176 350 | 355 800 | 5,7 | 2,6 |
 | Kanada | 66 500 | 34 400 | 4 500 | 105 400 | 2,8 | 1,8 |
 | Litva | 23 000 | 7 100 | 14 150 | 44 250 | 16,3 | 8,5 |
 | Lotyšsko | 8 750 | 11 200 | 0 | 19 950 | 10,7 | 4,7 |
 | Lucembursko | 410 | 0 | 600 | 1 010 | 1,6 | 0,6 |
 | Maďarsko | 34 200 | 20 000 | 12 000 | 66 200 | 6,8 | 3,5 |
 | Německo | 183 400 | 30 050 | 0 | 213 450 | 2,7 | 2,3 |
 | Nizozemsko | 33 600 | 6 000 | 6 500 | 46 100 | 2,7 | 1,9 |
 | Norsko | 25 400 | 40 000 | 0 | 65 400 | 11,9 | 4,6 |
 | Polsko | 114 050 | 0 | 75 400 | 189 450 | 5 | 3 |
 | Portugalsko | 27 250 | 211 700 | 24 700 | 263 650 | 25,7 | 2,7 |
 | Rumunsko | 71 500 | 55 000 | 57 000 | 183 500 | 8,6 | 3,4 |
 | Řecko | 143 300 | 221 350 | 4 000 | 368 650 | 34,8 | 13,5 |
 | Severní Makedonie | 8 000 | 4 850 | 7 600 | 20 450 | 9,6 | 3,8 |
 | Slovensko | 17 950 | 0 | 0 | 17 950 | 3,3 | 3,3 |
 | Slovinsko | 6 950 | 1 200 | 0 | 8 150 | 3,9 | 3,3 |
 | Spojené království | 153 200 | 75 450 | 0 | 228 650 | 3,5 | 2,3 |
 | Spojené státy americké | 1 395 350 | 843 450 | 0 | 2 238 800 | 6,7 | 4,2 |
 | Španělsko | 122 850 | 14 900 | 75 800 | 213 550 | 4,5 | 2,6 |
 | Švédsko | 24 400 | 32 900 | 0 | 57 300 | 5,4 | 2,3 |
 | Turecko | 355 200 | 378 700 | 156 800 | 890 700 | 10,8 | 4,3 |
 | NATO | 3 292 810 | 2 108 950 | 745 550 | 6 147 310 | 6,5 | 3,5 |
Vojenské výdaje
Výdaje Spojených států na obranu jsou více než dvojnásobkem výdajů na obranu všech ostatních členů NATO dohromady. Kritika tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mnohé členské státy nepřispívají svým dílem v souladu s mezinárodní dohodou, vyvolala různé reakce amerických a evropských politických představitelů, od posměchu až po paniku.[8][9]
Průzkum Pew Research Center z roku 2016 ukázal, že ačkoli většina zemí vnímá NATO pozitivně, většina členů NATO dává přednost zachování stejných vojenských výdajů. Také odpovědi na otázku, zda by jejich země měla vojensky pomoci jiné zemi NATO, pokud by se dostala do vážného vojenského konfliktu s Ruskem, byly smíšené. Zhruba polovina nebo méně v šesti z osmi dotazovaných zemí uvedla, že by jejich země měla použít vojenskou sílu, pokud Rusko zaútočí na sousední zemi, která je spojencem NATO. A nejméně polovina ve třech z osmi zemí NATO uvedla, že by jejich vláda za takových okolností neměla použít vojenskou sílu. Nejsilnější odpor proti odpovědi ozbrojenou silou je v Německu (58 %), následuje Francie (53 %) a Itálie (51 %). Více než polovina Američanů (56 %) a Kanaďanů (53 %) je ochotna reagovat na ruskou vojenskou agresi proti některé ze zemí NATO. Většina Britů (49 %) a Poláků (48 %) by rovněž dostála svému závazku podle článku 5. A Španělé jsou v této otázce rozděleni: 48 % jej podporuje, 47 % je proti.[10][11]
| Členský stát | Obyvatelstvo | HDP (nominální) | Výdaje na obranu (v USD) | Personál | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| V milionech | % reálného HDP | Na obyvatele | ||||
| Albánie | 3 074 579 | 16,75 | 198 | 1,26 | 58 | 6 800 |
| Belgie | 11 720 716 | 529,55 | 4 921 | 0,93 | 392 | 26 000 |
| Bulharsko | 6 966 899 | 70,13 | 1 079 | 1,61 | 132 | 25 000 |
| Chorvatsko | 4 227 746 | 63,17 | 1 072 | 1,75 | 238 | 15 000 |
| Černá Hora | 609 859 | 5,69 | 92 | 1,65 | 126 | 1 600 |
| Česko | 10 702 498 | 261,73 | 2 969 | 1,19 | 236 | 26 000 |
| Dánsko | 5 869 410 | 360,51 | 4 760 | 1,35 | 760 | 17 000 |
| Estonsko | 1 228 624 | 32,74 | 669 | 2,13 | 429 | 6 300 |
| Francie | 67 413 000 | 2 938,00 | 50 659 | 1,84 | 709 | 208 000 |
| Island | 350 734 | 24,24 | bude oznámeno | bude oznámeno | bude oznámeno | bude oznámeno |
| Itálie | 60 317 116 | 2 106,00 | 24 482 | 1,22 | 385 | 179 000 |
| Kanada | 38 436 447 | 2 016,00 | 21 885 | 1,27 | 569 | 72 000 |
| Litva | 2 731 464 | 56,23 | 1 084 | 2,13 | 336 | 20 521 |
| Lotyšsko | 1 881 232 | 36,77 | 724 | 2,01 | 325 | 6 400 |
| Lucembursko | 628 381 | 72,99 | 391 | 0,55 | 552 | 900 |
| Maďarsko | 9 771 827 | 180,50 | 2 080 | 1,21 | 178 | 20 000 |
| Německo | 83 190 556 | 4 319,00 | 54 113 | 1,36 | 591 | 184 000 |
| Nizozemsko | 17 674 000 | 1 012,99 | 12 419 | 1,35 | 655 | 41 000 |
| Norsko | 5 467 439 | 422,06 | 7 179 | 1,70 | 1 308 | 20 000 |
| Polsko | 38 282 325 | 606,73 | 11 971 | 2,01 | 296 | 123 000 |
| Portugalsko | 10 344 802 | 251,70 | 3 358 | 1,41 | 299 | 30 000 |
| Rumunsko | 21 302 893 | 261,87 | 5 043 | 2,04 | 225 | 69 000 |
| Řecko | 10 718 565 | 211,64 | 4 844 | 2,24 | 431 | 105 000 |
| Severní Makedonie | 2 125 971 | 13,33 | 108 | 1,09 | 51 | 7 200 |
| Slovensko | 5 440 602 | 111,87 | 1 905 | 1,74 | 322 | 13 000 |
| Slovinsko | 2 102 678 | 56,85 | 581 | 1,04 | 253 | 6 800 |
| Spojené království | 67 081 000 | 3 108,00 | 60 376 | 2,13 | 979 | 144 000 |
| Spojené státy americké | 332 639 102 | 22 320,00 | 730 149 | 3,42 | 2 072 | 1 338 000 |
| Španělsko | 47 450 795 | 1 450,00 | 13 156 | 0,92 | 264 | 121 000 |
| Turecko | 83 614 362 | 794,53 | 13 919 | 1,89 | 225 | 435 000 |
| NATO | 951 214 086 | 42 444,53 | 1 036 077 | 2,51 | 1 045 | 3 258 000 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Member states of NATO na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Členské státy NATO na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}