Demonstrace v Hongkongu 2019–2020

demonstrace v Hong-Kongu

Pokračující demonstrace v Hongkongu 2019–2020, známé také jako demonstrace proti vydávacímu zákonu (tzv. extradition bill), jsou protesty a demonstrace probíhající v Hongkongu od roku 2019, které začaly s cílem stáhnout pozměňovací návrh zákona na vydávání lidí do ciziny navržený hongkongskou vládou. Kdyby byl schválen, umožnil by lokálním správám zadržet a vydat zločince na území, s nimiž Hongkong nemá dohody o vydávání, včetně Tchaj-wanu a především Číny. Byly vzneseny obavy, že návrh zákona postaví obyvatele a návštěvníky Hongkongu pod jurisdikci pevninské Číny, což podkope politickou nezávislost regionu a občanské svobody. Představitelem demonstrantů je student, aktivista a politik za stranu Demosistō, Joshua Wong.

Demonstrace v ulici Hongkongu, 16. června 2019

Ani poté, co šéfka hongkongské samosprávy Carrie Lamová tento zákon předběžně stáhla z projednávání, masové demonstrace neustaly. Lidé požadují její odstoupení[1] a nové demokratické reformy, které omezí vlivy pevninské Číny.[2]

Barikády demonstrantů postavené při konfliktu s policejními složkami dne 28. srpna 2019

Jedná se o největší protesty v Hongkongu, demonstrací se zúčastnil více než milion lidí. Jedná se o největší politickou krizi v Hongkongu za poslední desítky let.[3] Kvůli nepokojům byl několikrát přerušen provoz hongkongského letiště,[4] byly uzavřeny školy či došlo k ochromení vlakových uzlů.[5] V listopadu 2019 uvedl zdejší vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung: „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu“.[5]

Protesty v listopadu

Demonstrace v Hongkongu 14. listopadu 2019

V listopadu propukly další vlny demonstrací proti pročínskému režimu v Hongkongu, které vyústily ve větší násilnosti. V první půlce listopadu byly ze strany policie střeleny již tři osoby.[6] Od 10. listopadu začali lidé vycházet do ulic v době polední pauzy a blokovali tak ulice v době jejich nejvyšší vytíženosti, na silnicích byly stavěny tzv. malé Stonehenge (malé útvary z cihel), které blokují silnici od průjezdu aut.[7] Dne 11. listopadu byl zapálen propekingský demonstrant.[8] 12. listopadu se demonstranti pokusili o zablokování hlavních silničních tras v Hongkongu a zabránění vstupu ozbrojených policejních složek do budov univerzit Hongkongské univerzity a Hongkongské polytechnické univerzity.[9] 15. listopadu zemřel 70letý muž po zasažení "tvrdým předmětem", vypáleným údajně ze strany demonstrujících.[10] V témže dni začaly vznikat na silnicích a na univerzitách barikády, proti postupu policejních jednotek, vytvořené prodemokratickými demonstranty. V pěti kampusech univerzity se nacházelo kolem 200 osob, v předešlý den jich bylo kolem tisíce.[11] O den později se do situace zapojila i čínská armáda, nezasáhla však oficiálně do potlačování protestů.[12]

Univerzita Chung Chi, jedna z pěti univerzit, ve kterých se protestující studenti zabarikádovali – 13. listopad 2019
Demonstrant s cedulí ruce a anglickým nápisem „město slzného plynu, pepřového spreje, brutality a soudních příkazů, reagující na chování ze strany policie a armády

17. listopadu se situace vyostřila poté, co se policie pokusila vstoupit na demonstranty opevněný kampus Hongkongské polytechnické univerzity.[13] Policisté tuto snahu odůvodňovali podezřením, že protestanti používají univerzitní kampus jako "továrnu na zbraně".[14][15][16] Policie během střetu s demonstranty použila slzný plyn a vodní kanóny s modrým barvivem, demonstranti jim odporovali pomocí arzenálu luků,[17] cihel, dlažebních kostek, deštníků,[18] molotovových koktejlů,[19] praků[20] či katapultů.[21][22]. Policii se nakonec podařilo univerzitu obklíčit a všem uvězněným vzkázala že kromě novinářů budou při odchodu všichni zatčeni a to včetně dobrovolných mediků. Zbývající studenti se proto snažili z obléhané univerzity uniknout, aniž by byli chyceni policií. Mnoho z nich uniklo díky nepozornosti police, která opustila již dříve dobytý koridor, kam se proto mohli demonstranti slanit a odjet na přistavených skútrech.[23] 18. listopadu dorazily na místa protestů i čínská bojová vozidla pěchoty.[24] Obrovská soudržnost lidí odporujících režimu se projevila, když lidé vytvořili více než kilometrový řetěz pro zásobení obklíčených studentů jídlem a materiálem.[25] V noci z 18. na 19. listopadu bylo zjištěno, že do situace aktivně zasahuje Čínská lidová armáda.[26] V průběhu 19. listopadu se snažili poslední studenti, pravděpodobně jich byly stovky, utéci z obklíčené univerzity prostřednictvím slaňování,[27] útěku skrze kanalizaci[28] (20. listopadu se pokus opakoval)[29] či probíhání skrze policejní blokádu.[30][31] Zajatí studenti dle prohlášení reportérů vykřikovali svá jména, aby mohli být při zatýkání médii identifikování a prohlašovali, že nebudou páchat sebevraždu.[32][33] Důvod pro takové prohlášení je takový, že v případě jejich úmrtí při zatčení se jedná o vraždu ze strany ozbrojených složek. Poslední demonstrující byli zatčeni v Polytechnické univerzitě 19. listopadu.[34] Opevnění demonstrantů na univerzitě trvalo tři dny.[35]

Kvůli opakovanému násilnému a podlému chování ze strany policie začali demonstranti policii označovat jako #HKPoliceTerrorists.[36] Důvody pro toto označení jsou mimo jiné[37]

  • maskování police za demonstranty,[38]
  • zatýkání zdravotníků[39],
  • střelba ostrými náboji[40] s využitím zbraní AR-15[41][42][43] dle ohrožení od policie samotné,[44]
  • užívání nadměrného množství slzného plynu proti demonstrantům, zábleskových granátů, gumových projektilů a tzv. bean bag rounds (méně zraňující olověné střelivo do brokovnice),[45] poté, co slíbili bezproblémový odchod vyčerpaným studentům z kampusu PolyU,[46][47]
  • zraňování protestujících prostřednictvím vodních kanónů s modrým škodlivým barvivem,[48][49]
  • schovávání se do vozů záchranné služby, aby mohli proniknout mezi demonstranty, kteří ochotně pouštěli sanitní vozy,[50]
  • násilné mlácení bezbranných osob,[51][52][53][54] například kopání do hlavy,[55] mlácení cihlou,[56] detence na neznámé místo,[57] najíždění vozy do demonstrantů.[58][59]

Demonstrace však pokračují na jiných místech. Pročínská média označují demonstranty za výtržníky a násilníky a ve zprávách je zobecňován názor, že běžní lidé s jejich postupy nesouhlasí, proto například pomáhají s uklízením nepořádku, který po nepokojích vznikl.[60] Dne 19. listopadu byly osobám, které nebyly přímo chyceni při protestech, ale podporují prodemokratické protesty, zakázán pohyb, například představiteli hnutí Joshuu Wongovi.[61]

Ve středu 20. listopadu čínská média popisovala prodemokratické protestanty jako násilníky, kteří rozvrací společnost.[62] Stejně tak ústy čínských soudních obhájců kritizovala média zrušení zákazu nošení masek v Hongkongu.[63] Poslední z pěti okupovaných univerzit byla i v tento den PolyU, kde zůstalo několik posledních demonstrantů.[29] Ve středu 20. listopadu vyšlo najevo, že bývalý britský konzulát hongkongského původu byl v Číně patnáct dní mučen kvůli protestům probíhajícím v jeho domovině.[64][65][66] Ve středu byla obnovena i činnost škol, studenti však byli prohledáváni policií,[67][68] někteří i zadrženi.[69] V metru MTR probíhaly potyčky mezi propegingskými a prohognkogskými oponenty, zraněna byla žena mladšího věku.[38][70] V téže den vyšlo najevo, že Číňané zadrželi v Šen-čenu a mučili bývalého zaměstnance britského konzulátu Simona Chenga, hongkonského původu, po dobu patnácti dní v průběhu měsíce srpna až do 29. dne daného měsíce.[71] Čína však nařčení z mučení popřela tím, že měl vše dle práva zajištěno, že se k činům, například za žádosti o uskutečnění prostituce, a že nešlo o žádné diplomatické zatčení. Čínská strana též zmínila, že doufá, že už se britská strana nebude vměšovat do čínských záležitostí.[72]

Ve středu 21. listopadu zůstalo v kampusu PolyU kolem 50 studentů, kteří se nevzdali ozbrojeným jednotkám. Hrozí jim totiž až deset let vězení za výtržnictví.[73][74] Ve čtvrtek 22. listopadu vydala hongkongská policie prohlášení, ve kterém žádá účastníky protestu, kteří ještě neopustili kampus univerzity, aby se vzdali. Přislíbili, že mladší 18 let nebudou stíháni.[75] Někteří z univerzitního kampusu Polytechnické univerzity odešli a vzdali se policii.[76]

Prosincové nepokoje

V neděli 8. prosince pochodovalo ulicemi Hongkongu na 800 tisíc osob, protesty proběhly většinou klidně. Následující neděli 15. prosince propukly další nepokoje, avšak menších rozměrů, než v předchozím měsíci.[77] Policie zakročila proti několika prodemokratickým demonstrantům v obchodních domech. Použili na ně pepřové spreje a několik z nich zatkla.[78] V úterý 24. prosince demonstrace proti vládě pokračovaly, policie opět nasadila slzný plyn. Nepokoje probíhaly zvláště v nákupních centrech, demonstranti nosili masky s vánoční tematikou.[79] Na Hod Boží pokračovaly i nadále protesty proti vládě. Demonstranti se dožadují plně demokratických voleb či propuštění zadržovaných aktivistů a vyšetření všech policejních zákroků proti protestujícím, které byly brutální. Stejně i v tento den byly nasazeny policií proti demonstrantům slzný plyn, pepřové spreje a obušky.[80]

Mezinárodní reakce

Česko

V srpnu 2019 otevřeně podpořili hongkongské demonstranty v Česku předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a senátor Pavel Fischer. Oba nezávisle na sobě poslali otevřený dopis čínskému velvyslanci Ťien-minovi Čangovi v Praze a vyzvali čínskou vládu, aby ukončila represe proti demonstrantům.[81] Na tyto názory si Čínské velvyslanectví v Praze stěžovalo a označilo je za „chybné". Tím dle sinoložky Kateřiny Procházkové porušilo Vídeňskou úmluvu, která říká, že velvyslanectví nesmějí komentovat výroky politiků v zemi působení.[82] České Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod Ministerstvo vnitra ČR reagovalo na výrok čínského velvyslanectví tak, že se v Česku od roku 1989 (sametová revoluce) termín „chybné názory" nepoužívá, naopak Listina základních práv a svobod zavedla termín „svoboda projevu".[83]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy