Ekonomika Rakouska
Rakousko patří k velmi vyspělým zemím světa, v roce 2010 bylo v hodnocení podle HDP na obyvatele 10. nejbohatším státem světa a 3. nejbohatším státem v EU – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 39 500 USD na obyvatele (dle MMF (2010).
| Ekonomika Rakouska | |
|---|---|
 | |
| Měna | euro |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 8 901 064 (1. ledna 2020)[1] |
| HDP | $385,5 mld (PPP) (odhad 2012) |
| Změna HDP | 0,3% (odhad 2014) |
| HDP na obyvatele | €36 640 (2012) |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 1,7%; průmysl: 32,3%; služby: 65,8% (odhad 2009) |
| Inflace (CPI) | 2,6% (odhad 2012) |
| Míra chudoby | 6,2% (2012)[2] |
| Pracovní síla | 4,434 mil. (odhad 2012) |
| Nezaměstnanost | 4,4% (září 2012)[3] |
| Průměrná hrubá mzda | €3 997/$5 395, měsíčně (2006)[4] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $163,1 mld (odhad 2012) |
| Dovoz | $170,5 mld (odhad 2012) |
| Hrubý zahraniční dluh | $808,9 mld (30. září 2009) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 74,6% HDP (odhad 2012) |
| Příjmy | $191,7 mld (odhad 2012) |
| Výdaje | $204,1 mld (odhad 2012) |
V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největší burza Rakouska je Vídeňská burza, jejíž největší index je ATX.
Vývoj
Rakouská ekonomika značně utrpěla rozpadem rakousko-uherské monarchie. Po něm totiž zůstalo asi 70 % průmyslové výroby na území českých zemí.[5] Válečné události tento stav ještě vystupňovaly. Až v 50.–60. letech 20. století přišlo zlepšení – zatímco Československo fatálně ekonomicky propadlo kvůli centrálně plánované ekonomice, Rakousko se především díky mezinárodnímu obchodu, cestovnímu ruchu a jiným službám pozvedlo.
Současnost
Rakousko značně využívá svůj turistický potenciál – velká část země (70 %) leží v Alpách. Podle UNWTO[6] navštívilo v roce 2015 Rakousko 26,7 milionu turistů (12. místo na světě), podle příjmů z cestovního ruchu bylo Rakousko patnácté na světě s 18,3 miliardy USD. Podle WTTC[7] se cestovní ruch v Rakousku podílí 11,8 % na celkovém HDP státu a 12,7 % na zaměstnanosti. Rakousko tak tradičně patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP.[8] Nejvíce zahraničních příjezdů dosahují alpské spolkové země Tyrolsko a Salcbursko, pro zimní turistiku a sporty jsou významná střediska Innsbruck, Kitzbühel a Bischofshofen. Hojně navštěvována jsou i velká města jako Vídeň (památky tzv. Innere Stadt – např. gotická katedrála sv. Štěpána a Hofburg, dále zámek Schönbrunn, místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zábavní park Prater s atrakcí Riesenrad atd.), Salcburk (hudební tradice a architektonické památky – zámek Mirabell, renesanční salcburská katedrála, pevnost Hohensalzburg atd.), Štýrský Hradec (historická – Schlossberg i moderní architektura – Murinsel) či Linec (architektonické památky – především barokní). První tři jmenovaná města jsou uvedena na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Je to také tranzitní země pro cesty na Balkán a do Itálie. Vídeňské mezinárodní letiště (VIA – Vienna International Airport) je jedním z největších evropských letišť. V roce 2008 odbavilo 19,7 milionu cestujících, o 7 milionů cestujících více než pražská Ruzyně.[9]
Významné je i zemědělství, především v úrodné nížině Dolního Rakouska. Pěstuje se zde vinná réva, chovají prasata a dobytek. Průmyslu příliš v zemi není[zdroj?] a pokud ano, jedná se spíše o lehký[zdroj?].
Elektřina je získávána především z vodních elektráren. Rakušané mají obavy z jaderné energie, kterýžto názor se snaží prosadit i při jednání se svými sousedy, což bývá často předmětem roztržek.
Významné rakouské firmy
- OMV
- ReWe Group Austria
- Porsche Holding
- Strabag
- Voestalpine
- Magna Steyr
- Österreichische Bundesbahnen
- Austria Tabak
- Telekom Austria
- Austrian Airlines
- Doppelmayr
- Red Bull GmbH
- Erste Bank
- Kapsch
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Rakouska na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}