Manchester City FC

anglický fotbalový klub

Manchester City FC (celým názvem: Manchester City Football Club) je anglický fotbalový klub, který sídlí v Manchesteru ve stejnojmenném metropolitním hrabství Greater Manchester. Založen byl v roce 1880 pod názvem St. Mark's (West Gorton) FC. Od sezóny 2002/03 působí v Premier League (nejvyšší soutěž v Anglii). Klubové barvy jsou nebeská modrá a bílá.

Manchester City
NázevManchester City Football Club
Přezdívka„Citizens“
„Sky Blues“
„City“
„Blues“
„Blue Moon“
„MCFC“
ZeměSpojené království Anglie (Spojené království)
MěstoManchester
Založen1880
AsociaceAnglie Football Association
Barvymodrá a bílá
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžSpojené království Premier League
2022/231. místo
StadionEtihad Stadium, Manchester
Kapacita55 097 diváků
Vedení
VlastníkAnglie Spojené arabské emiráty City Football Group
PředsedaSpojené arabské emiráty Khaldoon Al Mubarak
TrenérŠpanělsko Josep Guardiola
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly Mistr Anglie
Domácí trofeje FA Cup
EFL Cup
Community Shield
Mezinárodní trofeje Liga mistrů UEFA
Pohár vítězů pohárů
Superpohár UEFA
MS ve fotbale klubů
Premier League 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Své domácí zápasy odehrává na Etihad Stadium (přejmenováno v červenci 2011[1] z City of Manchester Stadium) s kapacitou 55 097 diváků.

Historie

Založen byl již roku 1880 pod názvem St. Mark's (West Gorton) a ten současný získal v roce 1894. Jedno z nejúspěšnější období se datuje na přelom 60. a 70. let. kdy klub vyhrál nejen všechny tři dlouhodobě se hrající domácí soutěže (+ superpohár), ale triumfoval i v Pohár vítězů pohárů (1970). Celkem pak má z domácích trofejí na kontě devět anglických titulů (1937, 1968, 2012, 2014, 2018, 2019, 2021, 2022, 2023), sedmkrát triumfoval v FA Cupu (1904, 1934, 1956, 1969, 2011, 2019, 2023), osmkrát v Ligovém poháru (1970, 1976, 2014, 2016, 2018, 2019, 2020, 2021) a šestkrát v Community Shield.

Na konci ročníku anglické ligy 1973/74 se v posledním kole Citizens představili na půdě svého rivala United, který potřeboval nutně zvítězit a vyhnout se tak sestupu. V mužstvu nastoupil k poslednímu zápasu v kariéře mimo jiné útočník Denis Law, více než 10 let fotbalista Manchesteru United, který s ním před sezónou už spolupráci neprodloužil. Law se tak vrátil do klubu, ve kterém začínal. Šest minut před koncem byl stav 0:0, ale protiútok City vedený „Frannym“ Leem dostal balón k 34letému Lawovi a ten vstřelil rozhodující branku. Zatímco příznivci United se začali bouřit, aby vzápětí vtrhli na hřiště, což přimělo rozhodčí zápas ukončit, Law branku neslavil a odešel do útrob stadionu Old Trafford.[2]

V ročníku 2011/12 si klub vybojoval první účast v novodobé podobě Ligy mistrů, kam dokráčel pod vedením manažera Citizens Roberta Manciniho. Tento bývalý manažer Fiorentiny, či Interu Milán v prosinci roku 2009 nahradil ve funkci manažera klubu Marka Hughese.[3] V létě 2013 přišel do klubu nový manažer Manuel Pellegrini, který přišel ze španělské Málagy.[4] Vlastníkem je miliardářská společnost sídlící ve Spojených arabských emirátech Abu Dhabi United Group patřící Sulaiman Al-Fahimu a Khaldoon Al Mubarakovi.

Éra Manuela Pellegriniho (2013–2016)

Manuel Pellegrini během oslav mistrovského titulu
Záložník, tvůrce hry a španělský reprezentant David Silva v prosinci 2013 proti Crystal Palace

Během letních měsíců v roce 2013 se stal trenérem Manuel Pellegrini. Naplňování ambicí mělo podpořit utrácení za posily dosahující už srpnu 2013 částky 90 milionů anglických liber.[5]Za vynaložené peníze dorazili brazilský defenzivní záložník Fernandinho, španělský křídelník Jesús Navas a dva útočníci: další Španěl Álvaro Negredo a Stevan Jovetić z Černé Hory. Tato dvojice měla zastoupit odchozí dvojici útočníků, kterými byli Carlos Tévez a Mario Balotelli.[5]O obránce Kompanyho projevily zájem další velkokluby (Barcelona, PSG), hráč a opora obrany však v klubu zůstal. Bohatý klub stále čekal na výraznější úspěch na evropském poli, úsilí mělo být vynaloženo rovněž na zisk mistrovského titulu. Obdobně jako u City i konkurenční Manchester United a Chelsea obsadili pozici trenéra novou tváří (v případě Chelsea staronovou).[5]

Situace na vrcholu tabulky se v průběhu sezóny měnila, nakonec ale Pellegrini druhý titul v rámci novodobé Premier League vybojoval.[6]Mužstvo platilo za jednoho z favoritů, vstřelilo 102 ligových branek a v předposledním 37. kole předskočilo Liverpool, zatímco rival Manchester United se nevyrovnal s odchodem Alexe Fergusona.[6]Prvenství šlo mužstvo naproti v závěru sezóny, když vyhrálo pět závěrečných zápasů včetně zápasu posledního 38. kola doma proti West Ham United 2:0, byť zde stačila i remíza.[7]Úspěšné březnové finále Ligového poháru vyústilo společně s ligovým triumfem v tzv. double.[6]Středopolař Yaya Touré se stal nejlepším střelcem týmu v Premier League, vstřelil 20 branek.[7]

Období letní pauzy klub využil ke sjednání přestupu dvojice obránců: jako volný hráč se City upsal Bacary Sagna schopný hrát ve středu i na kraji obrany. Druhým příchozím obráncem byl Eliaquim Mangala, jehož Manchester City odkoupil za částku okolo 32 milionů liber.[8]Ten se měl stát náhradou za stárnoucího 33letého stopera Martína Demichelise.[9]O pozici brankářské jedničky namísto Joea Harta měl nově usilovat Willy Caballero. Dočasně se City upsal také 36letý záložník Frank Lampard, kterému Chelsea již neprodloužila smlouvu.[8]Utrácení za posily omezovalo FFP zavedené fotbalovou organizací UEFA jako překážka pro „bezhlavé“ utrácení ze strany bohatých klubových majitelů. Právě porušení pravidel FFP připravilo klub o jedno místo na soupisce pro Ligu mistrů.[9]

Po dvou vítězstvích na úvod nového ročníku Premier League se tým střetl na konci srpna doma se Stoke City, tedy týmem, který na stadionu Etihad ještě nikdy nevstřelil branku v rámci nového ligového formátu začínajícího rokem 1992.[10]Domácí vzdor statistikám prohráli 0:1 gólem Dioufa. Útočník Sergio Agüero mužstvo výkonnostně táhl zaznamenajíc 31 gólů za 41 zápasů napříč všemi soutěžemi a City se tak část sezóny drželo v dosahu Chelsea, jíž José Mourinho při svém druhém angažmá vedl k titulu.[11]Prvního dne roku 2015 se Citizens chopili prvního místa vítězstvím 3:2 nad Sunderlandem, toto umístění však záhy ztratili a v průběhu jarní části nezabránili několika porážkám, včetně té na půdě Manchesteru United po výsledku 2:4. Přítomnost Lamparda pokračovala nad plán, záložník zůstal do konce sezóny a zahrál si celkem ve 37 zápasech.[11]

Jelikož předchozí sezóna nepřinesla jedinou trofej a kluboví představitelé se rozhodli vyjednat příchod Pepa Guardioly pro příští rok, mělo jít o Pellegriniho třetí a poslední ročník v roli kouče.[12]Posilou předních řad se stal křídelní útočník Raheem Sterling, za něhož klub zaplatil částku 49 milionů liber. Možnosti kádru dále rozšířil záložník Fabian Delph, odešli naopak angličtí fotbalisté Micah Richards a James Milner.[12]Na úvod vedl chilský trenér Citizens napříč pěti ligovými výhrami za sebou aniž by tým inkasoval, poté však přišla domácí prohra s West Ham United, první z pěti domácích proher v Premier League v sezóně 2015/16.[13]Vzápětí Pellegrini prohrál v Londýně s Tottenhamem 1:4. Podzimní výsledky včetně výher 6:1 nad Newcastle United a 2:1 nad Norwich City posunuly mužstvo nakrátko do čela tabulky. Jenže další podzimní výkony vyúsťující v prohry proti Liverpoolu, Stoke a Arsenalu sesunuly tým níž. V únoru zavítal na Etihad Stadium nečekaný lídr tabulky Leicester a odvezl si odsud tři body, Citizens tak nevyužili možnost znovu se ujmout čela a namísto toho prohráli 1:3.[13]V rámci Ligového poháru (pojmenovaného Capital One Cup) mezitím dokráčeli do finále, kde v penaltovém rozstřelu uspěli proti Liverpoolu a vybojovali jediný pohár v sezóně. Byly to góly Sergia Agüera (celkově 24 v lize) co přispěly k zisku čtvrtého místa zajišťujícího Ligu mistrů a jistotu takového umístění si tým vybojoval až v posledním 38. kole po remíze 1:1 proti Swansea. To se trefil mladý nigerijský útočník Kelechi Iheanacho s 8 ligovými góly celkem.[13]Proti čtveřici na konci nejlépe umístěných mužstev (Leicester, Arsenal, Tottenham a Manchester United) měli Citizens bilanci pěti proher a tří remíz.[13]

Éra Pepa Guardioly (2016–dnes)

Trenér Josep Guardiola vede Manchester City FC od léta roku 2016
Sergio Agüero, který již ukončil kariéru - jeden z nejznámějších hráčů Manchesteru City FC

Manchester City v létě 2016 uvítal trenéra Pepa Guardiolu, který měl klubu přinést obdobné úspěchy jako ty zaznamenané v Barceloně a Bayernu Mnichov. Boj o titul měl kouči zkomplikovat příchod jiných renomovaných koučů do Premier League (Klopp v Liverpoolu, Conte v Chelsea, Mourinho v Manchesteru United).[14]Několikaletou zatím nenaplněnou ambicí byl také pokrok v rámci Ligy mistrů UEFA.[14]Ligový start připsal Citizens na konto několik výher za sebou. Začátkem prosince potvrdila své mistrovské ambice Conteho Chelsea, která na Etihad Stadium zvítězila 3:1. Dramatický zápas nikoliv skoupý na kontroverze domácí fotbalisté v závěru nezvládli a Agüero a Fernandinho byli vyloučeni.[15]Ve své první sezóně si Citizens uzurpovali třetí příčku, titul brala Chelsea. Vyššímu umístění nekonzistentní výsledky obzvláště s lepšími týmy jako prosincová porážka na hřišti Leicesteru 2:4 těsně po domácí porážce s Chelsea, lednová porážka 0:4 na Evertonu či březnová domácí remíza s Liverpoolem.[16]Guardiolovo rozhodnutí přivést chilského brankáře Claudia Brava (za částku 17 milionů £) namísto dlouholeté jedničky Joea Harta též sehrálo roli – Bravovy výkony byly zklamáním a dokonce se dočkal ironického potlesku od vlastních fanoušků.[16]

V ročníku 2017/18 se Guardiolovi svěřenci zaskvěli a získali mistrovský titul ziskem 100 bodů (rekord v Premier League od jejího vzniku) a náskokem 19 bodů nad druhými United.[17]Projevila se ofenzivní síla týmu (106 branek – rovněž rekord) stavějící na kvalitách středopolaře Kevina De Bruyneho a tvořivého Davida Silvy. Křídelní prostory představovali hrozbu pro soupeře díky přítomnosti Leroye Saného a Raheema Sterlinga.[18]Od ligového startu zaznamenalo mužstvo řadu 22 zápasů bez porážky, ba řadu 18 vyhraných zápasů v řadě mezi srpnem a prosincem. Přes polovinu zápasů (21 ze 38) nastříleli Agüero a spol. více než tři branky.[18]Již v září se Citizens uvedli výhrou nad obhájcem Chelsea 1:0 na Stamford Bridge.[18]Konečný počet proher čítal dvě – jednak lednovou na Liverpoolu 3:4 a jednak prohru 2:3 doma s městským rivalem United, kdy Citizens neudrželi vedení 2:0 a zmeškali tak příležitost slavit titul před domácími fanoušky a fanoušky úhlavního rivala.[18]Vedle Premier League opanovalo mužstvo Carabao Cup.

Anglické konkurenci se nepodařilo City zastavit ani v sezóně 2018/19, ačkoliv zdatným sokem se ukázal být Liverpool Jürgena Kloppa. Po deseti letech se v anglickém fotbale podařilo mužstvu obhájit titul, pro klub z Manchesteru třetí během šesti let. Mužstvo nedoznalo podstatných změn – posila v podobě tvořivého záložníka Rijáda Mahrize za částku 60 milionů liber byla spíše rozšířením kádru pro boj na několika frontách.[19]Již začátkem srpna 2018 mohli hráči City slavit, když přehráli Chelsea 2:0 v utkání o Community Shield (anglický superpohár). Zde vložil trenér Guardiola důvěru v 18letého talentovaného záložníka Phila Fodena a v průběhu roku mu dal i další příležitosti.[20]Na úvod ligy City vyhráli na stadionu Arsenalu 2:0 a znovu se stali v útoku potentním týmem – v konečné tabulce měli v kolonce 95 nastřílených branek.[21]Mimo tradičních opor jako byli Agüero nebo Sterling se vzedmul Bernardo Silva, jeden z objevů sezóny.[22]Agüero se stal útočníkem s 20 vstřelenými ligovými brankami v páté po sobě jdoucí sezóně.[22]Naproti tomu Liverpool se stal nejlépe bránícím týmem a první střet obou týmů v říjnu na Anfield Road skončilo remízou 0:0, přičemž Mahriz neproměnil penaltu. Během prosince se objevila výsledková krize. Nejprve fotbalisté City nestačili venku na Chelsea vedenou Mauriziem Sarrim 0:2 a později doma prohráli 2:3 s Crystal Palace. Po Crystal Palace přišla porážka 1:2 na půdě Leicesteru City.[21]První příčky se tak ujmul Liverpool, ten ale na začátku roku 2019 prohrál na stadionu City 1:2. Střední obránce City John Stones si připsal klíčový zákrok, když před brankovou čarou zabránil eventuálnímu gólu Liverpoolu na 1:0.[21]Guardiola utrpěl ještě prohru v Newcastlu, ale od této prohry na konci ledna zaznamenali Citizens řadu 14 vítězství do konce sezóny a vybojovali první místo o bod před Liverpoolem se ziskem 98 bodů (o 2 méně než předchozí rok).[21]Vedle Premier League se City zúčastnilo dvou finále anglických pohárů. Nejprve v únoru v penaltovém rozstřelu překonalo Chelsea a získalo ligový pohár neboli EFL Cup (nebo také Carabao Cup) a v květnu vyhrálo 6:0 nad Watfordem, čímž získalo FA Cup. Bylo to poprvé, co se v Anglii podařilo nějakému klubu získat domácí treble.[23]Ziskem FA Cupu se se City rozloučil dlouholetý kapitán Vincent Kompany. V sezoně 2022/2023 se Manchesteru City podařilo vyhrát Premier League, FA Cup a Ligu mistrů, když ve finále v Istanbulu porazil Inter Milán 1:0 gólem Rodriho v 68. minutě a zkompletovali tzv. Treble jako osmý evropský klub v historii. [24][25]

Historické názvy

Zdroj: [26][27]

  • 1880St. Mark's (West Gorton) FC (St. Mark's (West Gorton) Football Club)
  • 1887Ardwick AFC (Ardwick Association Football Club)
  • 1894Manchester City FC (Manchester City Football Club)

Získané trofeje

Přehled medailí
Liga mistrů
2020/2021Manchester City FC
2022/2023Manchester City FC
Pohár vítězů pohárů
1969/1970Manchester City FC
First Division / Premier League
1903/1904Manchester City FC
1904/1905Manchester City FC
1907/1908Manchester City FC
1920/1921Manchester City FC
1929/1930Manchester City FC
1936/1937Manchester City FC
1967/1968Manchester City FC
1976/1977Manchester City FC
2010/2011Manchester City FC
2011/2012Manchester City FC
2012/2013Manchester City FC
2013/2014Manchester City FC
2014/2015Manchester City FC
2016/2017Manchester City FC
2017/2018Manchester City FC
2018/2019Manchester City FC
2019/2020Manchester City FC
2020/2021Manchester City FC
2021/2022Manchester City FC
2022/2023Manchester City FC

Vyhrané domácí soutěže

Vitrína trofejí
                       

Vyhrané mezinárodní soutěže

Soupiska

Georgi Kinkladze zde hrál v 90. letech
Belgický záložník Kevin De Bruyne patří k oporám mužstva
Dlouholetý obránce a kapitán Vincent Kompany (č. 4) a za ním Bacary Sagna v náběhu do obrany Chelsea

Současná soupiska

Aktuální k datu: 4. září 2023[34]

ČísloPoziceHráč
2 OKyle Walker (zástupce kapitána)
3 ORúben Dias (2. zástupce kapitána)
4 ZKalvin Phillips
5 OJohn Stones
6 ONathan Aké
8 ZMateo Kovačić
9 ÚErling Haaland
10 ÚJack Grealish
11 ÚJérémy Doku
16 ZRodri
17 ZKevin De Bruyne (kapitán)
ČísloPoziceHráč
18 BStefan Ortega
19 ÚJulián Álvarez
20 ZBernardo Silva
21 OSergio Gómez
24 OJoško Gvardiol
25 OManuel Akanji
27 ZMatheus Nunes
31 BEderson
33 BScott Carson
47 ZPhil Foden
82 ZRico Lewis

Na hostování

ČísloPoziceHráč
OJoão Cancelo (v Barceloně do konce sezóny 2023/24)

Realizační tým

Trenérský tým
PoziceJméno
Hlavní trenér Pep Guardiola
Asistent trenéra Juan Manuel Lillo
Brian Kidd
Rodolfo Borrell
Trenér brankářů Xabier Mancisidor

Významní hráči

Trenéři

Trenéři od roku 1980[35]
Období odObdobí doTrenér
9. října 198016. října 1980 Tony Book
1. listopadu 19803. února 1983 John Bond
3. února 19837. června 1983 John Benson
30. června 198320. září 1986 Billy McNeill
21. září 198630. června 1987 Jimmy Frizzell
1. července 198729. listopadu 1989 Mel Machin
29. listopadu 19895. prosince 1989 Tony Book
6. prosince 19895. listopadu 1990 Howard Kendall
11. listopadu 199025. srpna 1993 Peter Reid
26. srpna 199327. srpna 1993 Tony Book
28. srpna 199330. června 1995 Brian Horton
1. července 199526. srpna 1996 Alan Ball
26. srpna 19967. října 1996 Asa Hartford
7. října 19968. listopadu 1996 Steve Coppell
9. listopadu 199628. prosince 1996 Phil Neal
29. prosince 199617. února 1998 Frank Clark
18. února 199821. května 2001 Joe Royle
1. července 200111. března 2005 Kevin Keegan
21. března 200514. května 2007 Stuart Pearce
6. července 20072. června 2008 Sven-Göran Eriksson
1. července 200819. prosince 2009 Mark Hughes
20. prosince 200913. května 2013 Roberto Mancini
14. května 201324. června 2013 Brian Kidd (dočasný trenér, od roku 2010 mimo jiné asistent zde od té doby působících trenérů)
24. června 201330. června 2016 Manuel Pellegrini
1. července 2016 Pep Guardiola

Kapitáni

Kapitáni
  • (1904-1906) · Billy Meredith
  • (1906-1914) · Lot Jones
  • (1914-1919) · nehrálo se 1. sv. válka
  • (1919-1923) · Eli Fletcher
  • (1923-1925) · Max Woosnam
  • (1926-1928) · Charlie Pringle
  • (1928-1932) · Jimmy McMullan
  • (1932-1935) · Sam Cowan
  • (1935-1936) · Matt Busby
  • (1937-1939) · Les McDowall
  • (1939-1946) · nehrálo se 2. sv. válka
  • (1946-1947) · Frank Swift
  • (1947-1950) · Eric Westwood
  • (1950-1957) · Roy Paul
  • (1957-1961) · Ken Barnes
 
  • (1961-1964) · Bill Leivers
  • (1965-1967) · Johnny Crossan
  • (1967-1974) · Tony Book
  • (1974-1975) · Colin Bell
  • (1975-1976) · Mike Doyle
  • (1976-1979) · David Watson
  • (1979-1986) · Paul Power
  • (1986-1988) · Kenny Clements
  • (1988-1992) · Steve Redmond
  • (1992-1993) · Terry Phelan
  • (1993-1996) · Keith Curle
  • (1996-1998) · Kit Symons
  • (1998) · Jamie Pollock
  • (1998-2000) · Andy Morrison
  • (2000-2001) · Alf-Inge Håland
 

Kevin De Bruyne (2023-)

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj: [26][27]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [26][27]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Anglie (1891 – )
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1891/92Football Alliance2266103951-12187.
1892/93Second Division22293104570+5215.
1893/94Second Division22882184771-241813.
1894/95Second Division230143138272+30319.
1895/96Second Division23021456338+25462.
1896/97Second Division230128105850+8326.
1897/98Second Division23015966636+30393.
1898/99Second Division23423659235+47521.
1899/00First Division134138135044+6347.
1900/01First Division134136154858-103211.
1901/02First Division134116174258-162818.
1902/03Second Division23425459529+66541.
1903/04First Division13419697145+26442.
1904/05First Division13420686637+29463.
1905/06First Division138195147354+19435.
1906/07First Division1381012165377-243217.
1907/08First Division1381611116254+8433.
1908/09First Division138154196769-23419.
1909/10Second Division23823878140+41541.
1910/11First Division138913164358-153117.
1911/12First Division138139165658-23515.
1912/13First Division138188125337+16446.
1913/14First Division138148165153-23613.
1914/15First Division1381513104939+10435.
V letech 1915 až 1918 se nehrála žádná pravidelná soutěž.
1919/20First Division142189157162+9457.
1920/21First Division142246127050+20542.
1921/22First Division142189156570-54510.
1922/23First Division1421711145049+1458.
1923/24First Division1421512155471-174211.
1924/25First Division142179167668+84310.
1925/26First Division14212111989100-113521.
1926/27Second Division24222101010861+47543.
1927/28Second Division242259810059+41591.
1928/29First Division142189159586+9458.
1929/30First Division142199149181+10473.
1930/31First Division1421810147570+5468.
1931/32First Division1421312178373+103814.
1932/33First Division142165216871-33716.
1933/34First Division1421711146572-7454.
1934/35First Division142208148267+15484.
1935/36First Division142178176860+8429.
1936/37First Division1422213710761+46571.
1937/38First Division142148208077+33621.
1938/39Second Division242217149672+24495.
V letech 1939 až 1945 se nehrála žádná pravidelná soutěž.
1946/47Second Division242261067835+43621.
1947/48First Division1421512155247+54210.
1948/49First Division1421515124751-4457.
1949/50First Division142813213668-322921.
1950/51Second Division242191498961+28522.
1951/52First Division1421313165861-33915.
1952/53First Division142147217287-153520.
1953/54First Division142149196277-153717.
1954/55First Division1421810147669+7467.
1955/56First Division1421810148269+13464.
1956/57First Division142139207888-103518.
1957/58First Division14222515104100+4495.
1958/59First Division142119226495-313120.
1959/60First Division142173227884-63716.
1960/61First Division1421311187990-113713.
1961/62First Division142177187881-34112.
1962/63First Division14210112158102-443121.
1963/64Second Division2421810148466+18466.
1964/65Second Division242169176362+14111.
1965/66Second Division242221557644+32591.
1966/67First Division1421215154352-93915.
1967/68First Division142266108643+43581.
1968/69First Division1421510176455+94013.
1969/70First Division1421611155548+74310.
1970/71First Division1421217134742+54111.
1971/72First Division142231187745+32574.
1972/73First Division1421511165760-34111.
1973/74First Division1421412163946-74014.
1974/75First Division14218101454540468.
1975/76First Division1421611156446+18438.
1976/77First Division142211476034+26562.
1977/78First Division1422012107451+23524.
1978/79First Division1421313165856+23915.
1979/80First Division1421213174366-233717.
1980/81First Division1421411175659-33912.
1981/82First Division1421513144950-15810.
1982/83First Division142138214770-234720.
1983/84Second Division2422010126648+18704.
1984/85Second Division2422111106640+26743.
1985/86First Division1421112194357-144515.
1986/87First Division142815193657-213921.
1987/88Second Division244198178060+20659.
1988/89Second Division2462313107753+24822.
1989/90First Division1381212144352-94814.
1990/91First Division1381711106453+11625.
1991/92First Division1422010126148+13705.
1992/93Premier League1421512155651+5579.
1993/94Premier League142918153849-114516.
1994/95Premier League1421213175364-114917.
1995/96Premier League138911183358-253818.
1996/97First Division2461710195960-16114.
1997/98First Division2461212225657-14822.
1998/99Second Division346221686933+36823.
1999/00First Division246261197840+38892.
2000/01Premier League138810204165-243418.
2001/02First Division246316910852+56991.
2002/03Premier League138156174754-7519.
2003/04Premier League138914155554+14116.
2004/05Premier League1381313124739+8528.
2005/06Premier League138134214348-54315.
2006/07Premier League138119182944-154214.
2007/08Premier League1381510134553-8559.
2008/09Premier League138155185850+85010.
2009/10Premier League138181377345+28675.
2010/11Premier League13821896033+27713.
2011/12Premier League13828559329+64891.
2012/13Premier League13823966634+32782.
2013/14Premier League138275610237+65861.
2014/15Premier League13824778338+45792.
2015/16Premier League138199107141+30664.
2016/17Premier League13823968039+41783.
2017/18Premier League138324210627+791001.
2018/19Premier League13832249523+72981.
2019/20Premier League138263910235+67812.
2020/21Premier League13827568332+51861.
2021/22Premier League13829639926+73931.
2022/23Premier League13828559433+61891.

Poznámky:

  • 1891/92: Klub se stal po sezóně členem Football League, respektive její nově založené Second Division.

Účast v evropských pohárech

RočníkSoutěžKoloKlubDomaVenkuCelkem
1968/69Pohár mistrů evropských zemí1. kolo Fenerbahçe0:01:21:2
1969/70Pohár vítězů pohárů1. kolo Athletic Bilbao3:03:36:3
2. kolo Lierse SK5:03:08:0
Čtvrtfinále Académica de Coimbra1:00:01:0
Semifinále FC Schalke 045:10:15:2
Finále Górnik Zabrze2:1
1970/71Pohár vítězů pohárů1. kolo Linfield FC1:01:22:2
2. kolo Budapest Honvéd FC2:01:03:0
Čtvrtfinále Górnik Zabrze2:00:22:2
Semifinále Chelsea FC0:10:10:2
1972/73Pohár UEFA1. kolo Valencia CF2:21:23:4
1976/77Pohár UEFA1. kolo Juventus FC1:00:21:2
1977/78Pohár UEFA1. kolo Widzew Łódź2:20:02:2
1978/79Pohár UEFA1. kolo FC Twente3:21:14:3
2. kolo Standard Liège4:00:24:2
3. kolo AC Milan3:02:25:2
Čtvrtfinále Borussia Mönchengladbach2:21:33:5
2003/04Pohár UEFAPředkolo Total Network Solutions5:02:07:0
2. kolo KSC Lokeren3:21:04:2
3. kolo KS Dyskobolia Grodzisk Wielkopolski1:10:01:1
2008/09Pohár UEFA1. předkolo EB/Streymur2:02:04:0
2. předkolo FC Midtjylland0:11:01:1
1. kolo AC Omonia2:12:14:2
Základní skupina A FC Twente3:21. místo
FC Schalke 042:0
Paris Saint-Germain FC0:0
Racing de Santander0:2
Šestnáctifinále FC København2:12:24:3
Osmifinále Aalborg BK2:00:22:2
Čtvrtfinále Hamburger SV2:11:33:4
2010/11Evropská liga UEFA4. předkolo FC Timişoara2:01:03:0
Základní skupina A FC Red Bull Salzburg3:02:01. místo
Juventus FC1:11:1
KKS Lech Poznań3:11:3
Šestnáctifinále Aris Soluň3:00:03:0
Osmifinále FK Dynamo Kyjev1:00:21:2
2011/12Liga mistrů UEFAZákladní skupina A SSC Napoli1:11:23. místo
FC Bayern Mnichov2:00:2
Villarreal CF2:13:0
2011/12Evropská liga UEFAŠestnáctifinále FC Porto4:02:16:1
Osmifinále Sporting CP3:20:13:3
2012/13Liga mistrů UEFAZákladní skupina D Real Madrid CF1:12:34. místo
Borussia Dortmund1:10:1
AFC Ajax2:21:3
2013/14Liga mistrů UEFAZákladní skupina D FC Viktoria Plzeň4:23:02. místo
FC Bayern Mnichov1:33:2
PFK CSKA Moskva5:22:1
Osmifinále FC Barcelona0:21:21:4
2014/15Liga mistrů UEFAZákladní skupina E FC Bayern Mnichov3:20:12. místo
PFK CSKA Moskva1:22:2
AS Roma1:12:0
Osmifinále FC Barcelona1:20:11:3
2015/16Liga mistrů UEFAZákladní skupina D Juventus FC1:20:11. místo
Borussia Mönchengladbach4:22:1
Sevilla FC2:13:1
Osmifinále FK Dynamo Kyjev0:03:13:1
Čtvrtfinále Paris Saint-Germain FC1:02:23:2
Semifinále Real Madrid0:00:10:1
2016/17Liga mistrů UEFAZákladní skupina C Borussia Mönchengladbach4:01:12. místo
Celtic FC1:13:3
FC Barcelona3:10:4
Osmifinále AS Monaco FC5:31:36:6 (v)
2017/18Liga mistrů UEFAZákladní skupina F Feyenoord1:04:01. místo
FK Šachtar Doněck2:01:2
SSC Neapol2:14:2
Osmifinále FC Basel1:24:05:2
Čtvrtfinále Liverpool FC1:20:31:5
2018/19Liga mistrů UEFAZákladní skupina F Olympique Lyonnais1:22:21. místo
TSG 1899 Hoffenheim2:12:1
FK Šachtar Doněck6:03:0
Osmifinále FC Schalke 047:03:210:2
Čtvrtfinále Tottenham Hotspur FC4:30:14:4 (v)
2019/20Liga mistrů UEFAZákladní skupina C FK Šachtar Doněck1:13:01. místo
GNK Dinamo Zagreb2:04:1
Atalanta BC5:11:1
Osmifinále Real Madrid2:12:14:2
Čtvrtfinále Olympique Lyonnais1:3
2020/21Liga mistrů UEFAZákladní skupina C FC Porto3:10:01. místo
Olympiakos Pireus3:01:0
Olympique Marseille3:03:0
Osmifinále Borussia Mönchengladbach2:02:04:0
Čtvrtfinále Borussia Dortmund2:12:14:2
Semifinále Paris Saint-Germain FC2:12:04:1
Finále Chelsea FC1:2
2021/22Liga mistrů UEFAZákladní skupina A Paris Saint-Germain FC2:10:21. místo
RB Leipzig6:31:2
Club Brugge KV4:15:1
Osmifinále Sporting CP5:00:05:0
Čtvrtfinále Atlético Madrid1:00:01:0
Semifinále Real Madrid4:31:35:6

Odkazy

Reference

Externí odkazy