Seboroická dermatitida (nebo také seborhoická dermatitida nebo seborea) je dlouhodobá porucha kůže.[1] Postihuje zejména části pokožky, které jsou mastné, čili tam, kde se nalézají mazové žlázy, jako je skalp, obličej a trup. Projevuje se mastnými, lupovitými a zánětlivými ložisky kůže. Místa postižená seboreou jsou potažená červenými a žlutými šupinkami, které mohou, ale nemusí svědit. Nadměrné maštění pokožky vede k vytvoření silného mazového filmu na kůži.
Někdy není snadné seboreu diagnostikovat, protože příznaky se kryjí s jiným kožním onemocněním, např. způsobených alergií, atopickým ekzémem nebo lupenkou.Seboreu však bezpečně pozná zkušený tricholog, který je vyškolený na anomálie vlasů a vlasové pokožky. Seboroická dermatitida často postihuje kojence v prvních měsících života, stejně tak mladé muže.
Seborea se objevuje postupně, většinou jsou prvními příznaky odlupující se šupiny kůže nejčastěji kdekoliv v oblasti skalpu, za ušima, na tváři a v oblastech, kde se přehýbá kůže. Šupiny mívají žlutou, bílou nebo našedlou barvu.[2] Ve vážnějších případech se pak mohou nažloutlé až načervenalé šupiny objevovat podél vlasů, za ušima, v ušním kanálku, na obočí, na nose a jeho okolí, na trupu a na vršku zad.[3]
Běžně se pacienti setkávají s mírným zčervenáním šupinaté kůže a v některých případech i se ztrátou vlasů.[4] Mezi další symptomy se řadí slabá či silná vrstva filmu na kůži, mastná kůže pokrytá bílými či žlutými šupinami, svědění a pálení.[5]
V současnosti nejsou konkrétní příčiny známy.[6] Mezi dva hlavní faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění, se považují:[7]
Mezi další možné příčiny se řadí:
Hovoří se také o nedostatku vitamínu B[15] a nadměrném příjmu cukru, nicméně souvislost se vznikem onemocnění nebyla prokázána.[16][17][18] U dětí se ukázala spojitost s nadměrným množstvím vitamínuA.[zdroj?]
Naopak špatná hygiena ani alergie spojitost se vznikem onemocnění nemají.[9]
Seborea se často léčí antimykotiky, kortikosteroidy a keratolytiky (např. antiandrogeny, antihistaminiky).[19] Vlasová pokožka se může ošetřit rašelinovými zábaly, které odstraní stroupky a lupovitost. V těžkých případech jsou lékařsky předepisovány kortikoidy, které ale při dlouhodobém užívání mají výrazné negativní účinky. Pobyt na slunci nebo na čerstvém vzduchu, nejlépe u moře nebo na horách, může mít velmi pozitivní účinek a výrazně zmírnit příznaky.Seboroická dermatitida se vyskytuje i u zvířat, kde lze zmírnit obtíže používáním šamponů s biotinem.
Každodenní používání antimykotických přípravků (ať už volně prodejných nebo na předpis) může pomoci pacientům se znovu objevujícími se případy seborei. Léčiva s obsahem Ketokonazolu a Ciklopiroxu mají nejlepší výsledky.[20] Studie jiných antimykotik zatím nebyla provedena, a tak není jisté, jestli nějaká jiná kombinace léčiv není srovnatelně účinná.[20]
Další možností je přirozené nebo umělé UV záření, které dokáže udržet na uzdě kvasinky Malassezia.
Seborea se považuje za citlivou na množství androgenu v lidském těle. Je tedy způsobena nebo alespoň podporována androgeny (pohlavní hormony), jako je testosteron a dihydrotestosteron, a je častým příznakem hyperandrogenismu. Seborea je tak, stejně jako např. akné, často spojována s pubertou, kvůli zvýšené produkci androgenů v tomto období.[21]
Pro zmírnění příznaků seborey je velmi účinná kombinace antiandrogenů, jako je Cyproteron, Spironolakton a Flutamid.[22][23] Efektivnost tohoto druhu léčení se liší podle použitých antiandrogenů. Zatímco u spironolakton (poměrně slabého antinadrogenu) bylo zjištěno 50% zlepšení již po 3 měsících, u Flutamidu to bylo 80% po 3 měsících,[24] přesto se tato metoda používá jenom v těžkých případech seborey.[24][23][25] Terapie antiandrogeny by měla být použita pouze pro léčbu žen, nikdy mužů, neboť u mužů mohou způsobit feminizaci (např. růst prsou), sexuální dysfunkci a neplodnost.[26][27] Antiandrogeny mohou teoreticky způsobit feminizaci lidského fetu a proto by se tato léčba u sexuálně aktivních žen, které mohou otěhotnět, měla vždy kombinovat s antikoncepcí.[28]
Primárně jsou určena pro zmírnění svědění, pokud jím pacient trpí. Nicméně výzkumy ukazují, že některá antihistaminika mají i protizánětlivé účinky.[29]
V krátkodobém horizontu se ukázaly jako efektivní léčba seborey lokálními steroidy, která je stejně účinná, nebo i účinnější než léčba azolem. Také jsou důkazy, které naznačují účinnost calcineurinu a léků na bázi lithiové soli.[30]
Seborea postihuje zhruba 1 – 5% světové populace.[33][34][35] Větší závažnost má nemoc ve vlhčích oblastech.[36]
Zatímco seboroická dermatitida u kojenců se obvykle hojí spontánně po několika týdnech, v dospělosti se často vrací. Další vrchol výskytu je mezi dvacátým a třicátým rokem života, častěji u mužů, ale postihuje i ženy, které mívají vážnější příznaky.[35] Ženy jsou postiženy zejména po menopauze. Velmi často je nemoc pozorována u pacientů, jejichž imunitní systém je podstatně oslaben.[37]
Seboreji nejde obecně předejít. Pokud je pokožka náchylná k nadměrnému maštění, měla by jí být věnovaná zvláštní pozornost. Pravidelně čistit, ale nevysušovat a naopak ji hydratovat nemastnými krémy, např. s obsahem kolagenu. Vlasové pokožce také velmi pomáhá po umytí vlasů vysušení fénem, aby se zabránilo delšímu působení vody na pokožce, které zvýší její pH a podráždí ji.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seborrheic dermatitis na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu seboroická dermatitida na Wikimedia Commons 
.jpg){kind=link}