Zaspy
Zaspy (němsce Saspow) je měšćanski dźěl Choćebuza w braniborskej Delnjej Łužicy. Ma něhdźe 700 wobydlerjow a nadeńdźe so sewjernje Choćebuskeho stareho města při lěwym brjoze Sprjewje. Sydlišćo Zaspicke wutwarki nadeńdźe so na prawym, wuchodnym brjoze.
město: | Choćebuz | ||||
zagmejnowanje: | 1950 | ||||
wobydlerstwo: | 693 (31. decembra 2015)[1] | ||||
přestrjeń: | 4,3 km² | ||||
wysokosć: | 68 metrow n.m.hł. | ||||
51.787914.353668 | |||||
póstowe čisło: | 03044 | ||||
předwólba: | 0355 | ||||
wotwodźene słowa: |
| ||||
Sprjewiny młyn w Zaspach | |||||
wikidata: Zaspy (Q11060874) |
Susodnej wjesce stej Škódow na sewjeru a Chmjelow na zapadźe.
Stawizny
Wjes naspomni so prěni raz w lěće 1455. 1774 spopjeli wulki woheń cyłu wjes. Na tutón podawk poćahuje so Pomgajboga Frycowa baseń Zaspy! Ty luba wjas, lažyš w popjele zas.[2] Farar Matej Bogumił Broniš załoži w lěće 1889 serbske spěwne towarstwo w Zaspach.
Wobydlerstwo
Po Mukowej Statistice Łužiskich Serbow rěčachu srjedź 1880tych lět wšitcy 364 wobydlerjow delnjoserbsce.[3]
Wosobiny
- Kito Dabo (1846–1904), wučer a kulturny prócowar; 1870–1901 wučer w Zaspach
- Kito Šwjela (1836–1922), wučer, přełožowar a redaktor; narodźeny w Zaspach
Nóžki
Wotkazaj
- Zaspy w datowej bance delnjoserbskich městnych mjenow na dolnoserbski.de (delnjoserbsce)
Depsk (Döbbrick) |Dešank (Dissenchen) |Gogolow (Groß Gaglow) |Gołynk (Gallinchen) |Grodkojske pśedměsto (Spremberger Vorst.) |Chmjelow (Schmellwitz) |Kibuš (Kiekebusch) |Knorawa (Sachsendorf) |Kórjeń (Kahren) |Módłej (Madlow) |Rogeńc (Branitz) |Rogozno (Willmersdorf) |Srjejź (Stadtmitte) |Strobice (Ströbitz) |Škódow (Skadow) |Zaspy (Saspow) |Žandow (Sandow) |Žylow (Sielow) |Žylowk (Merzdorf)