Malajsko-polynéské jazyky

Malajsko-polynéské jazyky jsou jednou z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Pravlast těchto jazyků je na Tchaj-wanu, odkud se rozšířily během jedné z největších námořních migračních vln, která započala pravděpodobně 3. tisíciletí př. n. l. a završila se až v 8. století, kdy Maorové dorazili na Nový Zéland. Jazyky malajsko-polynéské větve mluví více než 350 miliónů mluvčích. Například indonéština je úředním jazykem v Indonésii a jako dorozumívací jazyk ji používá až 200 milionů mluvčích, javánštinu používá jako rodný jazyk kolem 80 milionů mluvčích.

Malajsko-polynéské jazyky
Rozšíření malajsko-polynéských jazyků je vyznačeno červeně.
Rozšíření malajsko-polynéských jazyků je vyznačeno červeně.
Rozšířeníostrovy jihovýchodní Asie, Malajsie, Vietnam a Kambodža, Madagaskar, Oceánie a Nový Zéland
Počet mluvčíchzhruba 350 milionů
Počet jazykůzhruba 1000
Klasifikace
Dělení
Dělení
  • Sulu-filipínské jazyky
    • Filipínské jazyky
    • Sama-bajawské jazyky
  • Indo-melanéské jazyky
    • Severobornejské jazyky
    • Užší malajsko-polynéské jazyky

Dělení

Podle Austronesian Basic Vocabulary Database (2008)

Podle Austronesian Basic Vocabulary Database se malajsko-polynéské jazyky dělí na:[1]

  • Sulu-filipínské jazyky
  • Indo-melanéské jazyky
    Pravděpodobný postup šíření austronéských jazyků
    • Bornejské jazyky (například malgaština)
    • Užší malajsko-polynéské jazyky
      • Mbaloh
      • Malajsko-sumbavské jazyky (například indonéština, javánština)
      • Sulavsko-polynéské jazyky
        • Širší jihosulavské jazyky
        • Sangrické jazyky
        • Celebsko-polynéské jazyky

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy