Německé volby do spolkového sněmu 2017
Ve volbách do Německého spolkového sněmu, jež se konaly 24. září 2017, tj. v řádném termínu čtyři roky po volbách v roce 2013, se rozhodovalo především o následném zastoupení politického uskupení CDU/CSU vedeného stávající německou kancléřkou Angelou Merkelovou na jedné straně a SPD, jeho dosavadním koaličním partnerem pod vedením Martina Schulze na straně druhé, jimž média před volbami přisuzovala naději na volební úspěch.[1] S napětím se očekávaly výsledky dvou v předchozím období v Bundestagu nezastoupených stran, a to tradiční FDP a nové krajně pravicové[2] Alternativy pro Německo.
| Parlamentní volby v Německu 2017 | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Německo |
| Druh voleb | federální |
| Volební termín | 24. září 2017 |
| Předchozí volby | 2013 |
| Následující volby | 2021 |
| Volební účast | 76,2 % |
| Počet kandidátů | 41 |
Výsledky voleb
Ve volbách zvítězila koalice CDU/CSU, jež získala 33 % odevzdaných hlasů, jako druhá v pořadí se umístila se ziskem 20, 5 % SPD a jako třetí pak Alternativa pro Německo (AfD), jež získala hlasy od 12, 6 % oprávněných voličů.[3] Na čtvrtém místě se usadila s 10, 7 % hlasů Svobodná demokratická strana (FDP), následována se ziskem 9, 2 % německou stranou Levice (Die Linke). Svaz 90/Zelení oslovili 8, 9 % elektorátu.[4] Voličů, oprávněných zúčastnit se těchto voleb, bylo 61 675 529. Volební účast pak činila 76,2 % (46 973 799 voličů).
| CDU/CSU | SPD | AfD | FDP | Die Linke | B’90/Grüne | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Volební lídr |  Angela Merkelová |  Martin Schulz | .jpg) Alexander Gauland | .jpg) Christian Lindner |  Dietmar Bartsch | .jpg) Katrin Göring-Eckardt |
| Počet hlasů | 15 317 344 | 9 539 381 | 5 878 115 | 4 999 449 | 4 279 270 | 4 158 400 |
| Podíl | 32,9 % ▼ | 20,5 % ▼ | 12,6 % ▲ | 10,7 % ▲ | 9,2 % ▲ | 8,9 % ▲ |
| Počet mandátů | 246 | 153 | 94 | 80 | 69 | 67 |
| Předchozí volby (2013) | 41,5 % (311) | 25,7 % (193) | 4,7 % (0) | 4,8 % (0) | 8,6 % (64) | 8,4 % (63) |
Podrobné výsledky
| Politická strana | První hlasy (osobnosti) | Druhé hlasy (strany) | Celkový počet | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasů | % | Mandátů | Hlasů | % | Mandátů | Mandátů | +/– | ||
| Křesťanskodemokratická unie | 14 027 804 | 30,2 | 185 | 12 445 832 | 26,8 | 15 | 200 | ▼ 55 | |
| Sociálnědemokratická strana Německa | 11 426 613 | 24,6 | 59 | 9 538 367 | 20,5 | 94 | 153 | ▼ 40 | |
| Alternativa pro Německo | 5 316 095 | 11,5 | 3 | 5 877 094 | 12,6 | 91 | 94 | ▲ 94 | |
| Svobodná demokratická strana | 3 248 745 | 7,0 | 0 | 4 997 178 | 10,7 | 80 | 80 | ▲ 80 | |
| Levice | 3 966 035 | 8,6 | 5 | 4 296 762 | 9,2 | 64 | 69 | ▲ 5 | |
| Zelení | 3 717 436 | 8,0 | 1 | 4 157 564 | 8,9 | 66 | 67 | ▲ 4 | |
| Křesťansko-sociální unie Bavorska | 3 255 604 | 7,0 | 46 | 2 869 744 | 6,2 | 0 | 46 | ▼ 10 | |
| Ostatní kandidující subjekty | 1 422 306 | 3,1 | 0 | 2 324 316 | 5,0 | 0 | 0 | 0 | |
| Platné hlasy | 46 380 638 | 98,7 | 299 | 46 506 807 | 99,0 | 410 | 709 | ▲ 78 | |
| Neplatné hlasy | 593 161 | 1,3 | 466 942 | 1,0 | |||||
| Celkem voličů | 46 973 799 | 76,2 | |||||||
| Zdroj: Bundeswahlleiter.de | |||||||||
Situace před volbami
Ve volbách v roce 2013 získaly dohromady skoro polovinu mandátů společně kandidující Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) (dohromady 311 mandátů) a následně si jako koaličního partnera vybrali další v pořadí – Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD, 193 mandátů), protože jejich dřívější koaliční partner, Svobodná demokratická strana (FDP), získal jen 4,8 % a nepřekročil tak uzavírací klauzuli 5 % a nezískal žádné mandáty. Kromě těchto stran se do parlamentu dostaly ještě Levice a Svaz 90/Zelení.
Předvolební průzkumy na začátku roku 2017 předpokládaly opět vítězství dvojice CDU/CSU, ale s propadem ze 41 % někam do okolí 35 %. I druhá koaliční strana, Sociální demokraté, si podle nich měla pohoršit, z 25 % na přibližně 22 %. U Levice i Zelených se shodně očekával
zhruba o jedno procento vyšší zisk, tedy každá ze stran by získala 10 %. Nejvýraznější vzestup měla podle průzkumů zaznamenat Alternativa pro Německo, která získala v roce 2013 jen 4,7 % a nově by měla dosáhnout až na přibližně 14 % hlasů. Ostatními stranami je ovšem vnímána jako krajní a má tedy velmi malý koaliční potenciál.
Na základě průzkumů se spekulovalo o možném pokračování velké koalice CDU/CSU s SPD, o koalici CDU/CSU se Zelenými a Svobodnými (tj. tzv. Jamajské koalici), ale i možnosti levicové koalice Levice, SPD a Zelených.
Volební systém
Do německého Spolkového sněmu se volí proporčním volebním systémem s proměnným množstvím mandátů. Každý volič má dva volební hlasy, první hlas odevzdává konkrétní osobnosti, druhý hlas pak volební straně. Hlasy pro jednotlivé osobnosti se sčítají v rámci jednomandátových volebních obvodů, kterých je celkem 299. Kandidát s největším počtem hlasů v tomto obvodu se stává poslancem Spolkového sněmu.
Proporcionalita výsledků je pak zajištěna hlasy udělenými jednotlivým volebním stranám. Strany, které obdržely v určitém spolkovém státě méně mandátů za první hlasy, dostávají pak další mandáty tak, aby celkový podíl mandátů v tomto spolkovém státě odpovídal podílu odevzdaných druhých hlasů jednotlivým volebním stranám. Z tohoto důvodu je množství rozdělovaných mandátů ve volbách do spolkového sněmu proměnlivé, nominální počet mandátů je 598, nicméně přesně 598 poslanců by bylo zvoleno pouze v případě, že by volební výsledky za jednomandátové okrsky byly za celé spolkové země dokonale proporcionální.
Čím více některá strana uspěje v mandátech obdržených za první hlasy na úkor proporcionality získané z druhých hlasů, tím více vzniká dodatečných mandátů a tím větší je pak také Spolkový sněm.[5]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Německu 2017 na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}