Měsíce Saturnu

S platností ke květnu 2023 je známo celkem 145 měsíců planety Saturn^[1] a 53 z nich je pojmenováno.^[2]

Tabulka

Jméno	Označení	Elementy dráhy				Rozměr (km)	Mag.	Rok objevu	Objevitel
Jméno	(předběžné)	velká poloosa (10³ km)	výstř.	sklon dráhy (°)	doba oběhu (dny)	Rozměr (km)	Mag.	Rok objevu	Objevitel
Bergelmir	(S/2009 S1)	117	0,000	0,000	0,47	0,3		2009	C. C. Porco et al. / Cassini
Pan	XVIII	133,6	0,000	0,000	0,575	25,6	19	1990	M. Showalter / Voyager 2
Daphnis	XXXV	136,5	0,000	0,000	0,590	7		2005	C. C. Porco et al. / Cassini
Atlas	XV	137,7	0,000	0,300	0,602	18,5×17,2×13,5 (16)	18,5	1980	R. Terrile / Voyager 1
Prometheus	XVI	139,4	0,002	0,000	0,613	74×50×34 (50)	15,5		S. A. Collins / Voyager 1
Pandora	XVII	141,7	0,004	0,000	0,628	55×44×31 (42)	16		S. A. Collins / Voyager 1
Epimetheus	XI	151,4	0,009	0,340	0,694	69×55×55 (59)	15		J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith / Voyager 1
Janus	X	151,5	0,007	0,140	0,695	97×95×77 (89)	14	1966	A. Dollfus
Aegaeon	LIII	167,5	0,000	0,001	0,808	0,5		2008	C. C. Porco et al. / Cassini^[3]
Mimas	I	185,5	0,020	1,530	0,942	209×196×191 (199)	12,5	1789	W. Herschel
Methone	XXXII	194,3	0,001	0,018	1,010	3		2004	C. C. Porco et al. / Cassini
Pallene	XXXIII	212,3	0,004	0,181	1,140	4		2004	C. C. Porco et al. / Cassini
Enceladus	II	238,0	0,004	0,000	1,370	256×247×245 (249)	11,5	1789	W. Herschel
Telesto	XIII	294,7	0,001	1,158	1,888	15×12,5×7,5 (11)	18	1980	B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain / Voyager 1
Tethys	III		0,000	0,168	1,888	536×528×526 (530)	10	1684	G. D. Cassini
Calypso	XIV		0,018	0,171	1,888	15×8×8 (10)	18,5	1980	D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie
Polydeuces	XXXIV	377,4	0,018	0,171	2,740	4		2004	C. C. Porco et al. / Cassini
Dione	IV		0,002	0,020	2,737	1120	10	1684	G. D. Cassini
Helene	XII		0,005	0,000	2,737	18×16×15 (16)	18	1980	P. Laques, J. Lecacheux
Rhea	V	527,0	0,001	0,350	4,52	1528	9	1672	G. D. Cassini
Titan	VI	1 221,8	0,029	0,330	15,95	5149	8	1655	C. Huygens
Hyperion	VII	1 481,1	0,104	0,430	21,28	185×140×113 (143)	14	1848	W. Bond, W. Lassell
Japetus	VIII	3 561,3	0,028	14,720	79,3	1436	10,5	1671	G. D. Cassini
Kiviuq	XXIV	11 370,0	0,330	48,700	449,0	7	22,0	2000	B. Gladman
Ijiraq	XXII	11 440,0	0,320	49,100	451,0	5	22,6	2000	J. J. Kavelaars, B. Gladman
Phoebe	IX	12 952,0	0,163	175,300	550,5	115×110×105 (110)	16	1898	W. Pickering
Paaliaq	XX	15 200,0	0,360	47,200	687,0	10	21,3	2000	B. Gladman
Skathi	XXVII	15 650,0	0,270	148,500	729,0	3	23,6		J. J. Kavelaars, B. Gladman
Albiorix	XXVI	16 390,0	0,480	34,000	738,0	13	20,5		M. Holman, T. B. Spahr
Bebhionn	XXXVII	16 950,0	0,336	41,000	822,0	3	24,1	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Erriapo	XXVIII	17 610,0	0,470	33,500	871,0	4	23,0	2000	J. J. Kavelaars, B. Gladman
Siarnaq	XXIX	18 160,0	0,290	45,600	893,0	16	20,1		B. Gladman, J. J. Kavelaars
Tarvos	XXI	18 240,0	0,540	34,900	926,0	7	22,1		J. J. Kavelaars, B. Gladman
	(S/2004 S13)	18 450,0	0,273	167,400	906,0	3	24,5	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
	(S/2004 S17)	18 600,0	0,259	166,600	986,0	2	25,2	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Mundilfari	XXV	18 710,0	0,210	169,400	951,0	3	23,8	2000	B. Gladman, J. J. Kavelaars
Narvi	XXXI	18 720,0	0,350	134,600	956,0	3	23,8	2003	S. S. Sheppard
Bergelmir	XXXVIII	18 750,0	0,180	156,900	1008,0	3	24,2	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Aegir	XXXVI	19 350,0	0,241	167,000	1026,0	3	24,4	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Suttungr	XXIII	19 470,0	0,110	175,800	1017,0	3	23,9	2000	B. Gladman, J. J. Kavelaars
	(S/2004 S12)	19 650,0	0,401	164,000	1048,0	3	24,8	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Bestla	XXXIX	19 650,0	0,795	147,400	1052,0	3	23,8
Farbauti	XL	19 800,0	0,235	157,600	1077,0	3	24,7
	(S/2004 S7)	19 800,0	0,580	165,100	1103,0	3	24,5
Hati	XLIII	19 950,0	0,292	162,700	1081,0	3	24,4
Thrymr	XXX	20 470,0	0,470	175,000	1089,0	3	23,9	2000	B. Gladman, J. J. Kavelaars
Fornjot	XLII	22 200,0	0,213	168,000	1355,0	3	24,6	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Fenrir	XLI	22 200,0	0,135	163,000	1271,0	2	25,0	2005	D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Ymir	XIX	23 100,0	0,330	173,100	1312,0	8	21,7	2000	B. Gladman

Poznámky

Magnituda – je uvedena střední hodnota magnitudy (zdánlivé hvězdné velikosti) v opozici Saturnu se Zemí. – Rozměr – je uveden střední průměr tělesa; v případě těles nepravidelného tvaru jsou uvedeny velikosti hlavních os trojosého nebo dvouosého elipsoidu aproximujícího tvar měsíce (v závorce je pak uveden průměr kulového tělesa o srovnatelném objemu); u malých těles jsou rozměry odhadnuty na základě pozorované magnitudy a předpokládaného albeda těchto těles (0,04).

Rodiny Saturnových satelitů

Na základě charakteru oběžných drah jsou Saturnovy satelity rozdělovány do několika skupin, nazývaných obvykle rodinami.

Pastýřské měsíce: Tyto měsíce obíhají uvnitř a při okraji jednotlivých prstenců Saturnu ve stejném smyslu, jako se otáčí planeta kolem své osy (tzv. přímé neboli prográdní dráhy). Jejich gravitační vliv je odpovědný jednak za vytváření ostrých okrajů prstenců (zahánějí zbloudilé částečky prstenců zpět jako pastýři ovce do stáda, odtud jejich název), za vznik dělení prstenců (mezer v prstencích) a vytváření gravitačních vln ve struktuře prstenců. Jejich rotace kolem osy je vázaná. Do této rodiny patří měsíce Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Epimetheus a Janus a dosud nepotvrzené a nepojmenované měsíce S/2004 S4, S/2004 S3 a S/2005 S1.
Rodina vnitřních měsíců: Tato skupina měsíců obíhá v Saturnově velmi řídkém prstenci E. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejími členy jsou relativně velké měsíce Mimas, Enceladus, Tethys a Dione a velmi malé objekty Methone a Pallene.
Koorbitální měsíce: Pod tímto pojmem se rozumí skupiny měsíců obíhajících po identických drahách, které jsou tvořeny jedním velkým měsícem a dvěma drobnými tělesy, nacházejícím se v Lagrangeových bodech L4 a L5. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejich rotace kolem osy je vázaná. V Saturnově systému se jedná o dvě rodiny:
- Rodina Tethys: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Tethys a jako podřízená tělesa Telesto a Calypso.
- Rodina Dione: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Dione a jako podřízená tělesa Polydeuces a Helene.
Rodina vnějších velkých měsíců: Všechny tyto objekty obíhají vně prstence E. Skupinu tvoří měsíce Rhea, Hyperion, Titan a Japetus.
Rodina Inuitů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 11 až 18 mil. km po drahách se sklonem 45° až 50° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po eskymáckých (inuitských) bozích. Rodinu tvoří měsíce Kiviuq, Ijiraq, Paaliaq a Siarnaq a Bebhionn.
Rodina Norů: Tyto většinou velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenostech 13 až 21 mil. km po retrográdních drahách (obíhají proti směru rotace planety) se sklonem 147° až 176° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. S výjimkou největšího člena Phoebe jsou pojmenovány po postavách ze severské (norské) mytologie: Skathi, Mundilfari, Narvi, Suttungr, Thymr, Hati, Farbauti, Bestla, Aegir, Bergelmir, Fenrir, Fornjot a Ymir. Ke skupině patří též dosud nepojmenované objekty S/2004 S13, S/2004 S17, S/2004 S12 a S/2004 S7.
Skupina Galů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 16 až 18 mil. km po přímých (prográdních) drahách se sklonem 33° až 35° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po galských bozích: Albiorix, Erripao a Tavros.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu měsíce Saturnu na Wikimedia Commons
Saturnovy nové měsíce (objevené v roce 2000) (anglicky)
Saturnovy nové měsíce (objevené v roce 2003) (anglicky)
Měsíce sluneční soustavy (The Planetary Society) (anglicky)
Stránka Scotta Shepparda (anglicky)
Stránka JPL – dynamika slunečního systému (anglicky)
Properties of the planetary satellites of the solar system / W. R. Johnston (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Search