Khojsanske rěče

Khojsanske rěče tworja najmjenše phylum Afriskich rěčow. Historisce, wone su byli hłownje rěčany Khojsany (Khoi a Bushmeny abo Sany). Dźensa so rěči z nimi jenož w pusćinje Kalahari w juhozapadnej Africe a w małem teritoriju w Tansaniji. Khojsanska rěč je Nama, z něhdźe 250 000 ludźimi; Sandawe je druha w ličbje z něhdźe 40,000, monolingualnymi ludźimi; a Ju rěče maja 30,000 ludźi dohromady. Druhe rěče su blisko wumrěća. Hadza a Sandawe rěče Tansaniji su generalnje klasifikowane jako Khojsanske, ale wone su ekstremnje zdalene linguistisce.

Mapa rozšěrjenja Khojsankich rěčow (žołta)

Fonetika

Zhromadne charakteristiske přiznamjenja khojsanksich rěčow su mlaski, za kotrež w klasiskich alfabetach njejsu wosebite pismiki. Ale za nje eksistuje znamješka w IPA-symbole.

ZwukIPA-symbol(stary)Přikład
bilabial (en)ʘ     słyš ? / i
dental (en)ǀʇ     słyš ? / i
alweolar (en)ǃʗ     słyš ? / i
retroflex (en)𝼊ψ
palatal (en)ǂ𝼋     słyš ? / i
lateral (en)ǁʖ     słyš ? / i


Rěčnicy

RěčeLičba rěčowRěčnicy
Hadza rěč11 mil
Sandawe rěč140 mil
Khoe rěče9300 mil
Tuu rěče24 mil
Ju rěče645 mil
Dospołnjeněhdźe 20něhdźe 400 mil

Rěčne swójby khojsanskich rěčow

Znutřka khojsanskich rěčow so hodźa sćěhowace rěčne swójby z metodami přirunaceho rěčespyta rekonstruować.

Hadza

  • Hadza (izolowana, 800 rěčnikow w Tansaniji)

Sandawe

  • Sandawe (izolowana, 40.000 rěčnikow w Tansaniji)

Kwadi-Khoe

Tež pod staršim pomjenowanjom centralne khojsanske rěče su znate.

  • Kwadi
  • Khoe
    • Khoekhoe
      • Nama (250.000 rěčnikow, Dialektkontinuum, wobsahuje Damara, ǂAakhoe a Haiǁom)
      • Eini (wotemrěta)
      • Južny Khoekhoe
        • Korana (6 rěčnikow, wotemrěca)
        • Xiri (90 rěčnikow, dialektny kontinuum, wotemrěca)
    • Tshu-Khwe (abo Kalahari) su zdźěla jich mlaski zhubili.
      • Wuchodny Tshu-Khwe (Južny Kalahari)
        • Shua (6.000 rěčnikow, dialektny kontinuum, wobsahuje Deti, Tsʼixa, ǀXaise a Ganádi)
        • Tsoa (9.300 rěčnikow, dialektny kontinuum, wobsahuje Cirecire a Kua)
      • Zapadny Tshu-Khwe (Zapadny Kalahari)
        • Kxoe (11.000 rěčnikow, dialektny kontinuum, wobsahuje ǁAni a Buga)
        • Naro (14.000 rěčnikow, dialektny kontinuum)
        • Gǀui-Gǁana (4.500 rěčnikow, dialektny kontinuum, wobsahuje Gǀui, Gǁana a ǂHaba)

Tuu

Tež pod staršim pomjenowanjom južne khojsanske rěče su znate. Wot dweju hłownej hałuzow tuteje swójby so dźensa jenož hišće po jednej rěči rěči.

  • ǃUi
    • Nǀuu (8 rěčnikow w Juzňej Africe, wotemrěca)
    • ǀXam
    • Vaal-Orange: ǂUngkue, ǁŨǁʼe
    • Outliers: ǁXegwi, ǃGãǃne
  • Taa
    • Wuchod: ǃXóõ (4.200 rěčnikow, předewšěm w Botsuanje)
    • Zapad: Nǀamani, Nǀuǁen
    • Lower Nosop: ǀʼAuni, ǀHaasi

Ju-ǂHõã

Tež pod staršim pomjenowanjom sewjerne khojsanske rěče su znate.

  • Ju

Ju-rěč je dialektny kontinuum z něhdźe 45.000 rěčnikami. K jich bóle znatych dialektam słuša ǃXũũ (ǃKung), Juǀʼhoan abo ǂKxʼauǁʼein.

Hlej tež

  • Přehlad Khojsanskich rěčow
  • Khoe rěče
  • Tuu rěče
  • Ju rěče
  • ǂHõã rěč
  • Sandawe rěč
  • Hadza rěč
  • ǃXóõ rěč

Bibliografija

  • Starostin G. (2003) A lexicostatistical approach towards reconstructing Proto-Khoisan. Mother Tongue, vol. VIII. (jendź.)
  • Köhler, O. (1971) 'Die Khoe-sprachigen Buschmänner der Kalahari', Forschungen zur allgemeinen und regionalen Geschichte. (Festschrift Kurt Kayser). Wiesbaden: F. Steiner, 373–411. (němsce)
  • Treis, Yvonne (1998) 'Names of Khoisan languages and their variants', in Schladt, Matthias (ed.) Language, Identity, and Conceptualization among the Khoisan. Köln: Rüdiger Köppe, 463–503. (jendź.)
  • Vossen, Rainer (1997) Die Khoe-Sprachen. Ein Beitrag zur Erforschung der Sprachgeschichte Afrikas. Köln: Rüdiger Köppe. (němsce)
  • Westphal, E.O.J. (1971) 'The click languages of Southern and Eastern Africa', in Sebeok, T.A. (ed.) Current trends in Linguistics Vol. 7: Linguistics in Sub-Saharan Africa. Berlin: Mouton, 367–420. (jendź.)
  • Winter, J.C. (1981) 'Die Khoisan-Familie'. In Heine, Bernd, Schadeberg Thilo C. & Wolff, Ekkehard (eds.) Die Sprachen Afrikas. Hamburg: Helmut Buske, 329–374. (němsce)

Eksterne wotkazy

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije