Hasan Rúhání
Hasan Rúhání (persky حسن روحانی; narozen jako Hasan Feridon 12. listopadu 1948 Sorche, Írán)[1] je íránský politik, mudžtahid, právník, akademik, islámský duchovní a diplomat, který byl od v letech 2013 – 2021 7. prezidentem Íránu. Od roku 1999 je členem Shromáždění učenců.[2] V letech 1991 – 2021 byl členem Rady pro určování zájmů režimu a mezi lety 1989 – 2021 členem Nejvyšší rady národní bezpečnosti.[3] Rúhání byl místopředsedou čtvrtého a pátého volebního období íránského parlamentu (Majlis) a tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti v letech 1989 až 2005.[3] Ve své druhé funkci byl nejvyšším vyjednavačem země s Trojkou EU, Velkou Británií, Francií a Německem v oblasti jaderné technologie v Íránu a působil také jako šíitský mudžáhid (vysoký duchovní)[4] a vyjednávač ekonomického obchodu.[5] Vyjádřil oficiální podporu prosazování práv etnických a náboženských menšin.[6] V roce 2013 jmenoval svým prvním viceprezidentem bývalého ministra průmyslu Eshaqa Jahangiriho.[7]
| Hasan Rúhání حسن روحانی | |
|---|---|
 | |
| 7. prezident Íránu | |
| Ve funkci: 3. srpna 2013 – 3. srpna 2021 | |
| Předchůdce | Mahmúd Ahmadínežád |
| Nástupce | Ebráhím Raísí |
| 29. Generální tajemník Hnutí nezúčastněných zemí | |
| Ve funkci: 3. srpna 2013 – 17. září 2016 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Uskupení bojujících duchovních (1987–2013) Islámská republikánská strana (1979–1987) |
| Narození | 12. listopadu 1948 (75 let)  Sorche, Írán |
| Rodiče | Haj Asdollah Fereydoon Rohani |
| Děti | Mohammad Rouhani |
| Příbuzní | Hossein Fereydoun (sourozenec) |
| Náboženství | ší'itský islám |
| Webová stránka | rouhani.ir |
| Commons | Hassan Rouhani |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dne 7. května 2013 se Rúhání zaregistroval do prezidentských voleb, které se konaly dne 14. června 2013.[8] Řekl, že pokud bude zvolen, připraví „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší problematické vztahy se západními národy. Rúhání je často popisován jako umírněný. Byl zvolen prezidentem Íránu 15. června, když porazil teheránského starostu Mohammada Baghera Ghalibafa a čtyři další kandidáty.[9][10][11] Do funkce nastoupil 3. srpna 2013.[12] V roce 2013 jej časopis Time uvedl na seznamu 100 nejvlivnějších lidí na světě. V domácí politice podporuje osobní svobodu a volný přístup k informacím, zlepšil práva žen jmenováním mluvčích ministerstva zahraničí a byl popsán jako centrista a reformista, který zlepšil diplomatické vztahy Íránu s ostatními zeměmi prostřednictvím výměny smířlivých dopisů.[13][14] Rúhání byl znovuzvolen ve volbách v roce 2017 s 23 636 652 hlasy (57,1%).[15]
Politická kariéra
Později v úřadu vedl íránský nukleární vyjednávací tým a byl hlavním vyjednavačem se státy Evropské unie – Spojeným královstvím, Francií a Německem – ohledně íránského jaderného programu. Byl poradcem prezidenta Muhammada Chátamího a kritizoval předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za špatnou zahraniční politiku a ekonomickou situaci v zemi.[16]
7. května 2013 se zaregistroval do prezidentských voleb. Prohlásil, že v případě zvolení vypracuje „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší divoké vztahy se Západem. Při volbách 14. června 2013 získal 50,68 % hlasů a vyhrál tak v prvním kole, kterého se zúčastnilo 72 % voličů. Už zkraje sčítání volebních hlasů získal velký náskok. Jeho soupeř, teheránský starosta Mohammad Báker Ghálibáf, získal 17 %. 15. června byl vyhlášen vítězem. Úřad prezidenta převzal 3. srpna 2013.
Ve volbách 19. května 2017 prezidentský mandát obhájil pro další čtyřleté období, když získal už v prvním kole 58 % hlasů.
Po ničivých útocích bezpilotních letadel, vyslaných v září 2019 údajně z Jemenu, na zařízení ropného průmyslu v Saúdské Arábii, prohlásil Rúhání, že Írán „chce svým sousedům podat ruku přátelství a bratrství“. Na následném Valném shromáždění OSN má Írán v úmyslu předložit plán pro regionální spolupráci, kterým by byly zajištěny vývoz ropy a bezpečnost námořních cest. Írán je také připraven, „odpustit svým sousedům jejich minulé chyby“.[17]
Rúhání potřetí kandidovat nemohl a 3. srpna 2021 do úřadu usedl jeho nástupce Ebráhím Raísí.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassan Rouhani na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasan Rúhání na Wikimedia Commons
.jpg){kind=link}