Sołun
Sołun (serbsce tež Tesaloniki; grjeksce Θεσσαλονίκη/Thessaloniki abo skrótka Σαλονίκη/Saloniki, serbiskochorwatsce Solun, turkowsce Selânik) je wulkoměsto na sewjeru Grjekskeje a stolica zarjadniskeho regiona Srjedźneje Makedonskeje. Z wjace hač 300.000 wobydlerjemi je po Athenje druhe najwjetše grjekske město a hospodarske kaž tež kulturne srjedźišćo cyłeje grjekskeje regiony Makedonska. Metropolowy rum ma něhdźe milion wobydlerjow.
swójske mjeno | Θεσσαλονίκη Thessaloniki | |
Zakładne daty | ||
---|---|---|
stat | Grjekska | |
region | Srjedźna Makedonska | |
přestrjeń | 20,85 km² | |
wobydlerstwo | 309.617 (2021) | |
hustosć zasydlenja | 14.849,7 wob./km² | |
póstowe čisło | 54015 – 54655, 56404 | |
webstrona | thessaloniki.gr | |
Město leži při Thermaiskim zaliwje Egejskeho morja a ma wuznamny přistaw. W lěće 315 do Chrystusa wot makedonskeho krala Kassandrosa załožene město bu jako stolica Tesalskeje hižo w bibliji naspomnjene a bě w starowěku křižowanišćo wažnych wikowanskich pućow mjez Europu a Aziju. Zažnokřesćanske a bycantiniske cyrkwje Sołunja słušeja k swětowemu herbstwu UNESCO.
Wot 1430 hač do kónca Balkanskich wójnow w lěće 1913 bě Sołun z dźělom Osmaniskeho mócnarstwa a je na přikład ródne město prěnjeho turkowskeho prezidenta Atatürka. Hač do Druheje swětoweje wójny měješe jednu z najwjetšich židowskich wosadow w Europje.
W lěće 1997 bě město kulturna stolica Europy.
Jedne z partnerskich městow Sołuna je Lipsk (wot 1984).
- Sołunski symbol: Běła wěža
- Přibrjóžna promenada
- Powětrowy wobraz wuchodnych wobwodow
- Odos Aristotelous, centralne naměsto Sołuna
- Měšćanska murja z bycantiniskeho časa
Žórła
Wotkaz
Kulturne město Europy: 1985: Athen |1986: Florenc |1987: Amsterdam |1988: Zapadny Berlin |1989: Paris |1990: Glasgow |1991: Dublin |1992: Madrid |1993: Antwerpen |1994: Lisabon |1995: Luxemburg |1996: Kopenhagen |1997: Sołun |1998: Stockholm
Kulturna stolica Europy: 1999: Weimar |2000: Avignon, Bergen, Bologna, Brüssel, Helsinki, Krakow, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela |2001: Porto, Rotterdam |2002: Brügge, Salamanca |2003: Graz |2004: Genua, Lille |2005: Cork |2006: Patras |2007: Sibiu, Luxemburg hromadźe z wulkoregionu |2008: Liverpool, Stavanger |2009: Linz, Vilnius |2010: Istanbul, Pécs, Essen hromadźe z Poruhrskej |2011: Tallinn, Turku |2012: Guimarães, Maribor |2013: Košice, Marseille |2014: Riga, Umeå |2015: Mons, Pilzeń |2016: Wrócław, Donostia-San Sebastián |2017: Aarhus, Pafos |2018: Leeuwarden, Valletta |2019: Matera, Plowdiw |2020: Galway, Rijeka |2021: Timișoara, Eleusis, Novi Sad |2022: Kaunas, Esch an der Alzette |2023: Veszprém |2024: Tartu, Bad Ischl, Bodø |2025: Kamjenica