Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetovéencyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Obsahuje 545 477 článků.
Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation, založená podle zákonů státu Florida (USA).[2] Na tvorbě české Wikipedie se přibližně 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu a žijící mimo Česko.[3] Česká verze je podle počtu článků (zpracovaných hesel) 28. v pořadí z více než 300 existujících jazykových verzí.[4] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbské). V roce 2022 na ni denně přicházelo v průměru 2 329 082 dotazů.
Vznik
Wikipedie v anglickém jazyce vznikla jako první 15. ledna2001, českojazyčná verze byla spuštěna 3. května2002.[5] V té době však Wikipedie používala software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je založení Hlavní strany, a to jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu2002.[6] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.[7]
Prvním správcem české Wikipedie byl esperantistaMiroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002[8] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,[9] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.[10]„Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“[11] Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista“[12] (původně „wikipediista“, podle esperantského „vikipediisto“[13]). Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) dal český název „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[10] což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[14]
Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, proto byl 9. března2004 jmenován druhým správcem a byrokratem Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003[15] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října2004 se v Praze na Florenci konalo druhé české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna2005 se konalo setkání U Frgála.[16]
Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org získala česká Wikipedie v červnu 2004 též doménu wikipedia.cz a v únoru 2006 doménu wikipedie.cz. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a bylo kompletně přeloženo uživatelské rozhraní používaného softwaru MediaWiki.
V březnu 2008 byl za účelem propagace a podpory české Wikipedie založen spolek Wikimedia Česká republika, který navázal spolupráci s Wikimedia Foundation. V roce 2009 spolek poprvé uspořádal Wikikonferenci – výroční setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.[17] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.[18][19][17]
Ke dni 28. dubna 2024 má česká Wikipedie 545 477 článků.
Získat první tisícovku jí však trvalo téměř rok (této mety bylo dosaženo 20. října 2003) a v září 2004, kdy celkový počet článků ve všech jazykových verzích Wikipedie překonal hranici jednoho milionu, obsahovala česká Wikipedie pouze 3 tisíce článků. Nárůst se začal zrychlovat v roce 2005, kdy přibylo hned 16 tisíc nových hesel. V průběhu následujícího roku 2006 se přírůstek ustálil na počtu 70–100 nových článků denně a na této úrovni pak setrvával po dalších jedenáct let. Růst se poněkud zpomalil v letech 2018–2019 a to na 60–70 článků denně.
Stotisícím článkem české Wikipedie se v červnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tisíc článků bylo dosaženo v červenci 2011 a česká Wikipedie tak s konečnou platností překonala dosud největší českou encyklopedii, tzn. Ottův slovník naučný.[21] Tří set tisíc článků dosáhla česká Wikipedie v červenci 2014, čtyřstý tisící článek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamenán v únoru 2018 a pětistý tisící v březnu 2022.
Za rok 2021 bylo na české Wikipedii vytvořeno 25 071 článků, tj. v průměru 2 089 článků měsíčně, či 69 hesel denně.[22]
V listopadu 2019 byl celkový objem encyklopedického textu ve 439 tisících článků české Wikipedie odhadnut na 153 milionů slov (24 milionů vět),[23] tedy asi 612 tisíc normostran. Pro srovnání: Český překladBible má přibližně 0,6 milionu slov,[24] má tedy asi 255× méně textu.
Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi
V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 28. místě (k lednu 2023).[25]Slovenská verze je asi 2× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 13× menší než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou cebuánská, německá, švédská, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (Asi 30 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,9 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořily 11 % z celkového počtu článků.
Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2023). V těchto jazycích je napsáno přes 7 843 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská a srbská. Česká verze obsahuje 6,6 % článků na všech Wikipediích psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují srbochorvatská, bulharská a slovenská.[26]
Ke dni 14. listopadu 2023 připadalo na 1 000 mluvčích českého jazyka 40 článků české Wikipedie.[27]
Návštěvnost
V roce 2022 bylo zobrazeno celkem přes 850 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 329 082 a měsíční 70 842 911 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (91 203 262), nejméně v červenci (56 618 810). Dlohodobě je nejnižší návštěvnost během letních měsíců. V průběhu týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v neděli (2 470 160), nejméně v pátek (2 189 309). Nejvíce dotazů za den přišlo v sobotu 1. ledna (3 872 935), nejméně ve čtvrtek 30. června (1 608 367).
Návštěvnost v procentech podle dnů v týdnu (2022)
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Návštěvnost v procentech podle měsíců (2022)
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Od roku 2016 se celoroční návštěvnost zvyšovala maximálně o 3,9 %. Pokles vykazoval pouze rok 2018 a činil 0,7 %. V roce 2020, patrně vlivem pandemie covidu-19 a s ní související karantény, stoupla návštěvnost ve srovnání s předchozím rokem o 15 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu 2020, kdy návštěvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se navýšil také počet editací.[28]
V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % tamějších dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).[30]
Počet správců a editorů
28. dubna 2024 měla česká Wikipedie 32 správců.[31] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.
V září 2020 bylo zaregistrováno přes 508 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté),[1] z nichž asi 129 000 přispělo do projektu alespoň jednou editací a přibližně 27 000 z nich udělalo editací alespoň deset.[32] Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje jen asi stovka lidí – velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém počet editorů narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se dlouhodobě pohybuje okolo 700[33] a alespoň jednu editaci za měsíc udělá asi 2 100 uživatelů.[1] Asi 11 % editací provádějí neregistrovaní přispěvatelé.[34]
Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie, publikované v časopise Nature, kde byla srovnávána anglická Wikipedie a Britannica.
Projekty
Na české Wikipedii běží různé projekty, například Studenti píší Wikipedii, v rámci kterého píší vysokoškolští studenti své seminární práce formou článku na Wikipedii,[36] a Senioři píší Wikipedii, jenž je zaměřen na seniory, kteří se v kurzech učí editovat Wikipedii, aby následně dokázali samostatně rozšiřovat encyklopedické články.[37]
Spory a kritika
Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali méně obvyklý, archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí značné části ostatních editorů.[38]
Konstruktivní spolupráce, spory a hádky jsou součástí běžného života tvůrců Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i tzv. revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. To se děje např. ve specifickém českém sporu o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo sporu o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.[39]
Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.[40] Kritici[kdo?] se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky nakládání s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné encyklopedické významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší, likvidována nejsou. Medializovaným příkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smazání hesla o litevském potoku Ošupis, do kterého se zapojilo šestatřicet wikipedistů a skončil konstatováním, že encyklopedická významnost tématu byla doložena.[41][42][43]
Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty, porušující autorská práva, odstranit. Celkově to snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.[44] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků, porušujících autorská práva, pohyboval maximálně v řádu desítek.
Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. Postupně se tak stává tato encyklopedie obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.[53] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se zmínil např. i Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex č. 16/2006.[47] Dne 16. května2006 začal portál Seznam.cz[54] přebírat obsah české Wikipedie.
Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.czCzech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.[55] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.[56] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.[57] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.[58] Významným propagátorem Wikipedie byl také Jan Sokol, který na projektu po několik let aktivně působil.[59][60][61]
Dne 18. února 2023 se česká Wikipedie stala námětem dílu pořadu České televizeHistorie.cs. Jedním z hostů byl i správce Martin Urbanec. Byla připomenuta i jeho spolupráce s Janem Sokolem. Účastníci hovořili o mechanismech Wikipedie a byla připomenuta její historie. Promluvil zde také Jan Groh, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Dalšími hosty byli Eduard Petiška, výzkumník v oblasti informací (Univerzita Karlova), a Michal Černý, informační vědec z Masarykovy univerzity. Zde byl také představen projekt dětské Wikipedie, dostupné na některých jazykových verzích.[63] O historii Wikipedie informoval roku 2024 Český rozhlas v pořadu Příběhy z kalendáře.[64]
Protest proti změně autorského práva v Evropské unii
SEDLÁČEK, Štěpán. Autorství a aktérství na české Wikipedii. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií – Katedra obecné antropologie. Vedoucí práce Yasar Abu Ghosh. Dostupné online.